Z české krajiny mizí ptáci. Nejvíce z polí a luk, ukázal výzkum přírodovědců

Autoři | Foto AOPK/Pavla Tomková

Z krajiny mizí ptáci, nejvíce z polí a luk. Ubývat ale začali také z lesů. Vyplývá to z aktualizované zprávy, kterou pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) zpracovala Česká společnost ornitologická. Početnost běžných druhů ptáků v České republice dlouhodobě klesá.

Největší populační propad sledují přírodovědci u ptáků zemědělské krajiny, jejichž početnost se za posledních 40 let snížila téměř na polovinu. V posledních deseti letech je však patrný výraznější pokles i u druhů vázaných na lesní prostředí.

Indikátor běžných a lesních druhů ptáků je důležitý pro sledování a vyhodnocování změn v biodiverzitě a vývoji životního prostředí v České republice. Vychází z více než čtyřicetiletého sledování početnosti ptačích druhů, které Česká společnost ornitologická provádí v rámci dlouhodobých monitorovacích programů: Jednotného programu sčítání ptáků, který běží už od roku 1982, a Liniového sčítání druhů zahájeného před sedmi lety,“ vysvětluje AOPK.

Koroptev polní je na zlomku své původní populace

Za dramatickým poklesem ptáků v zemědělské krajině stojí především dlouhodobé, intenzivní a neudržitelné hospodaření, které zásadně proměnilo podobu české krajiny. Po roce 1989 se tlak na pole a louky na čas zmírnil, tento vývoj však netrval dlouho. „Intenzita se brzy znovu zvýšila a s nástupem Společné zemědělské politiky EU ještě zesílila. Druhy jako koroptev polní, čejka chocholatá nebo linduška luční tak ustoupily na zlomek své původní početnosti,“ shrnují odborníci.

Zatímco úbytek ptáků v zemědělské krajině je dlouhodobě známý, v lesích byl vývoj zpočátku mírnější.  V posledních letech však i tam dochází k výraznějšímu úbytku. Proč se tak děje ornitologové zatím přesně neví. „Pravděpodobně se jedná o kombinaci více faktorů – například dopady sucha, kůrovcových kalamit či změn v lesním hospodaření. Dobrou zprávou je, že ochrana vzácných a početně slabých druhů je v lesích zatím poměrně úspěšná,“ uvádí výzkum.

Velký vliv má i změna klimatu

Vedle už zmíněných faktorů stále více ovlivňuje složení ptačích společenstev i změna klimatu. Od poloviny 90. let ustupují ze střední Evropy severské druhy, jako bramborníček hnědý, cvrčilka zelená nebo sedmihlásek hajní. Naopak ptáci z teplejších oblastí, jako je třeba hrdlička zahradní, slavík obecný či žluva hajní, rozšiřují svůj výskyt směrem na sever nebo do vyšších poloh. „Modely budoucího rozšíření jednotlivých druhů v reakci na klimatickou změnu předpokládají, že se těžiště biodiverzity, jehož jsme dosud byli součástí, posune severovýchodně mimo území ČR. S tím lze očekávat další úbytek ptactva u nás,“ uvažují výzkumníci.

Dostupná data jasně ukazují, že změny klimatu a způsob využívání krajiny výrazně ovlivňují ptačí populace v Česku. Za zvlášť znepokojující fakt považují experti zrychlující se úbytek běžných druhů ptáků, a to především specialistů na určité typy biotopů. „Opačně jsme svědky růstu početnosti takzvaných generalistů – druhů, které dokážou přežít a najít potravu v různých prostředích bez nutnosti specifických podmínek. Výsledkem je, že ptačí společenstva se stávají druhově chudšími. Dosavadní ochranná opatření, hlavně v zemědělské krajině, nejsou zatím dostatečná. Naději přináší nově přijaté Nařízení o obnově přírody, které usiluje o zlepšení ekosystémů, lepší přizpůsobení krajiny klimatickým změnám a zpomalení úbytku,“ říkají odborníci závěrem.

Chceš nám něco sdělit?Napiš nám

Napiš do redakce

Pošli nám tip na článek, reakci na daný článek nebo jakoukoliv zpětnou vazbu.

* Soubor není povinné přikládat.
Napište první písmeno abecedy.

Štítky ptáci, ornitologové, výskyt ptáků, životní prostředí, příroda, ochrana životního prostředí, úbytek ptáků

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.