Přesun i kvůli povodním. Klíčová meteorologická stanice ČHMÚ se vrátila na Praděd

Měření na Pradědu se dělalo v letech 1941 až 1997, poté se stanice přesunula na Šerák a nyní se vrátila. „Důvodem bylo hlavně to, že na Šeráku není zálohovaná síť, tady ano. Povodně nám ukázaly, jak je to velice důležité – na Šeráku jsme během třech dnů přestali fungovat, protože jsme neměli jak si nabít telefon, jak si předat zprávu, seděli jsme tam nakonec potmě. Dalším důvodem bylo to, že se tady rozšíří měření o kvalitu a čistotu ovzduší,“ řekl vedoucí meteorologické stanice Praděd Tomáš Honajzer.

Důvodem přesunu stanice na Šerák bylo původně to, že věž na Pradědu podle odborníků zkreslovala měření, hlavně síly a směru větru. „V té době nebyl přístroj, který by zde byl schopen vydržet zimu, obalil se námrazou a přestal měřit. Dnes je již jiná technologie, která námraze odolá,“ doplnil vedoucí stanice. Na Pradědu nyní stanice funguje v kombinovaném typu. „Část dne je zde lidská obsluha, část dne se přepne na automat a jede se v automatickém provozu,“ dodal Honajzer.

Na Šeráku zůstalo základní měření. Podle ředitele pro meteorologii a klimatologii ČHMÚ Libora Černíkovského je přesun stanice důležitý. „Každý vrchol je specifický, mezi Šerákem a Pradědem máme údolí, bude dobře, když budeme mít měření na obou stranách,“ komentoval Černíkovský. Významná budou z této stanice podle něj především měření srážek. „Máme data v reálném čase, která mohou vstupovat do hydrogelogických předpovědí modelů, to znamená, že víme, jak se poté chovají toky, které jsou tady v okolí. Důležitá je také teplota, ale i výška sněhové pokrývky, která se mění se změnou klimatu. Máme zde měření vlhkosti, rychlosti a směru větru a pozorovatelé zde pozorují jevy, které nejde jednoduše měřit," doplnil ředitel.

Měřicí přístroje jsou součástí národní hydrometeorologické monitorovací sítě, která sleduje počasí po celé zemi. Výsledky měření jsou důležité pro předpověď počasí, pro výstražnou a povodňovou službu a hodnocení dlouhodobých trendů počasí a podnebí.