Třinec byl jen malou vesničkou. Všechno změnily první hutě

Vznik hokejového klubu a hutí v Třinci má jedno společné. Oboje se na místě objevilo ještě v době, kdy byl Třinec oficiálně jen vesnice. První huť byla v Třinci založena roku 1839. Devadesát let na to, roku 1929, zde vznikl hokejový klub a 11. prosince téhož roku byl dekretem československé vlády povýšen Třinec na město. 

Dlouho se přitom ještě používal název Třenec, který lépe odpovídal původnímu středověkému názvu Trstenec, odvozenému od slova “trest”, nicméně nešlo o potrestání za přečiny, ale o ekvivalent pro rákos. Název měl nejspíše odkazovat na potok porostlý rákosem, který budoucím Třincem protékal.

Přírodní podmínky jsou tím, co určovalo pozdější osud obce. Zatímco dnes jsme zvyklí na to, že logistika se přizpůsobuje průmyslu, původně tomu bylo naopak. S první industrializací ještě neexistovaly železnice, natož dálnice a automobilová doprava.

První průmyslové provozy se tak musely umisťovat do blízkosti energetických zdrojů. Tím byly řeky, lesy, železorudné doly a posléze kamenouhelné sloje. První primitivní fabriky tak nejčastěji vznikaly v horských lesích. Například Šumava byla nejprve “průmyslovým centrem” se sklárnami a podobně tomu bylo i v Beskydech. Po starých továrničkách dnes najdeme v lesích jen střepy pohřbené v zemi pod kořeny stromů.

A nejinak tomu bylo i v první polovině 19. století v Třinci. V okolí se nacházela železná ruda a rozsáhlé lesy, které umožňovaly huť zásobit dřevěným uhlím. K dopravě velkého množství dřeva pak bylo nejlepší využít vodní toky.

Zatímco dnes je hlavním produktem železáren v Třinci drát, tehdy se zde například vyráběly kamna, náhrobní kříže, lité nádobí, kanalizační litina nebo ploty.

Zlom ve výrobě

Posléze přišel zlom s dalším klíčovým produktem, a tím jsou železniční koleje. Drtivá většina kolejí současné železniční sítě je vyrobena právě v Třinci a celková délka kolejnic odsud vzešlých by šla několikrát omotat kolem celé planety.

Stejně jako v případě Ostravy tak bylo zásadní rozhodnutí vybudovat železnici z Vídně do Bohumína a pak dále do Krakova. Na tuto trasu pak v 70. letech navázala dráha z Bohumína do Košic.

Železniční koleje byly pro železárný klíčovým produktem a zároveň umožňovaly dovážet větší množství surovin. Ruda z primitivních štol a jam ve Vendryni, Nýdku nebo Bystřici byla poměrně nekvalitní, jelikož obsahovala jen velmi malé množství železa a velké množství hlušiny. Díky železnici se tak mohla do třineckých železáren dovážet kvalitnější surovina ze Slovenska, stejně jako kamenné uhlí z Karvinské pánve.

V době zakládání prvních hutí, měl Třinec přibližně 300 obyvatel. V časech první republiky to už bylo 15 tisíc a dnes je z údolní vesnice významné okresní centrum.