Historie opavských Přemyslovců se začala psát s obtížným hledáním dědice Přemysla Otakara II. Místo království získal jeho nemanželský syn Mikuláš Opavské vévodství. Jeho potomci žili ještě 200 let po smrti posledního přemyslovského krále roku 1306 v Olomouci. Rod vlastnil dnešní slavný Faustův dům v Praze, z jejich časů pravděpodobně také pochází mystická pověst o smlouvě s ďáblem.
Král železný a zlatý patřil k nejmocnějším panovníkům své doby. Jeho mocichtivost a zájem o politiku neměl hranice. Vedl povstání proti vlastnímu otci, vojenské výpravy podnikal téměř na všechny strany. Ovládl rakouské země, jeho moc sahala až k pobřeží moře v severní Itálii, neúspěšně se pokusil ovládnout Bavorsko a jeho výpravu k Baltskému moři dodnes připomíná město Kaliningrad, založené jako Královec na počet Přemysla Otakara II.
Výprava k Baltu má s Opavou jednu věc společnou. Mocichtivý král se na sever vydal v rámci křížové výpravy, aby si od papeže zajistil anulaci sňatku se svou o 19 let starší manželkou Markétou Babenberskou. S ní se oženil opět z politických důvodů, jenže starší manželka mu nedala syna a Přemysl potřeboval dědice.
Syna si pořídit dokázal. Roku 1255 se králi narodil nemanželský Mikuláš, kterého mu porodila dvorní dáma královny Anežka z Kuentingu. Přemysl ihned po narození dítěte usiloval o jeho legitimizaci, proto je i Anežka první doloženou milenkou českého panovníka. Přemyslovi předchůdci jich měli také jistě dost, ale nechtěli, ale písemné důkazy obvykle o těchto avantýrách nevyráběli. Papež Mikuláše legitimizoval jako králova syna, ale nikoliv jako následníka trůnu. Z králova syna se tak stal Mikuláš I. Opavský. On a jeho syn Mikuláš II. patřili k nejmocnějším šlechticům českého království, nicméně po smrti posledního přemyslovského krále Václava III. Mikuláš I. (zemřel 1318) o českou královskou korunu neusiloval, i když byl kralevicem, což mu mezi zemskou šlechtou poskytovalo naprosto výjimečné postavení. Příčinou je pravděpodobně platnost papežova výnosu, který ho sice prohlásil za králova syn, ale nikoliv dědice. Přemysl Otakar II. by mu následnictví možná zvládl zařídit, jenže se mu v roce 1271 nerodil legitimní dědic s druhou manželkou.
První opavští Přemyslovci se tak smířili s rolí spojenců slavných králů z dynastie Lucemburků. Mikuláš byl synem svého otce a také měl své ambice. Ty by byly z Opavy jen obtížně realizovatelné. Lucemburkové sice ke Koruně české připojili celé Slezsko, ale i tak se panství opavských Přemyslovců nacházela pražskou optikou poněkud na periferii, i když tamějším vládcům poskytovaly slušné mocenské zázemí. Pořídili si tak vlastní dvůr uprostřed Prahy.
Návštěvníci hlavního města z Opavy si toto místo i dnes můžou snadno najít a prohlédnout. Stál na místě dnešního Madotovského paláce, známého více jako Faustův dům. Kde se vzala pověst o Faustovi a sídle opavských Přemyslovců v Praze nevíme. Historický doktor Faust tam nikdy nebyl a dům nemá nic společného ani s největším popularizátorem Faustova příběhu Johannem W. Goethem. Mystický opar se však kolem domu vznášel napříč jeho dějinami.
Během husitských válek se opavští Přemyslovci o dům přišli a do rukou jejich potomků se vrátil až v 15. století, kdy ho vlastnil Václav IV. Ratibořický. Tehdy už rodu slávu poskytoval pouze rodokmen. Opavští Přemyslovci totiž adaptovali zvyk polských Piastovců, kdy se v rodině dělil majetek mezi všechny mužské potomky. Kdysi mocná doména se rozdrobila mezi řadu dědiců. Největší díl zůstal ratibořické větvi, pojmenované podle Ratiboři v dnešním Polsku.
Mnoho okolností o posledních opavských Přemyslovcích a jejich pražském sídle nevíme, ale Václav měl velký zájem o alchymii, která se zde začala provozovat a soudí se, že k této kapitole z historie domu se nejspíš váže i vznik faustovské pověsti. Dost možná i proto se zde za Rudolfa II. usídlil slavný renesanční mág a alchymista Edward Kelly, po něm astrolog Jan Krucinek a muž, jenž stojí za barokní přestavbou Ferdinand Mladota ze Solopisk měl čilý zájem o fyziku a chemii.
Mystická tradice domu je tak odkazem pohrobků nejslavnějšího českého rodu. Není však jedinou připomínkou na tuzemskou královskou dynastii. V roce 1997 polská archeoložka Krystyna Kozlowska objevila v hrobce posledního příslušníka rodu Valentina Hrbatého zlomený meč s nímž byl pohřben, a který odkazoval na vymření rodu pojmenovaném po mýtickém Přemyslu Oráči.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
