Neděle 22. 3. 2026 | Svátek má Leona
Sobota, 21. března 2026, 07:00
Areál za nádražím Opava západ připomíná nejen vojenskou minulost Opavy, ale také řadu dalších kapitol v historii města i celé země. Vznikl z nutnosti posilovat hranici rakouského mocnářství, pak nesl jméno prezidenta Tomáše G. Masaryka, stal se internačním lágrem Němců určených k odsunu i místem vzdoru proti sovětské okupaci v roce 1968.
Původně vznikl objekt jako Rudolfova kasárna. Elegantní stavba v duchu pozdního historismu a novorenesančního stylu dostala jméno po korunním princi Rudolfovi. Ten se koruny po otci Františku Josefovi nikdy nedočkal kvůli svému tragickému osudu, jeho jméno však kasárna nesla až do vzniku Československa po 1. světové válce.
Z Tomáše Masaryka, vedoucí osobnosti zahraničního odboje, se stala v novém státě bezvýhradně obdivovaná osoba. Bývalý poslanec říšského sněmu, profesor filozofie a také provokatér veřejného života se v poválečném nadšení stal objektem dnes těžko představitelného kultu osobnosti. Ještě za jeho života po něm byly pojmenovávány ulice, v Brně celá univerzita a v Opavě jeho jméno nesla kasárna. Reminiscence na Rakousko-Uherské časy byly totiž poněkud „demodé“.
Opava přitom byla jedním z měst, kde dominovali Němci. Podle sčítání lidu z roku 1930 zde žilo 21 987 Němců a pouze 11 627 Čechů. Smutný konec německého charakteru Opavy přinesla 2. světová válka. Po řádění nacistů přišla tvrdá odplata od Čechů.
Masarykova kasárna se stala internačním táborem pro Němce v první fázi odsunu. Pro živelné vyhánění německého obyvatelstva se vžil název divoký odsun. Tímto způsobem bylo z Československa vyhnáno přibližně 600 000 lidí, což byla přibližně čtvrtina tehdejšího německého obyvatelstva státu.
Statisticky se problém přímo v Opavě těžko uchopuje. Divoký odsun doprovázelo násilí ze strany Čechů, o kterém se písemné dokumenty utajovaly ještě dlouho po válce. Navíc řada opavských Němců odešla na frontu nebo za prací do Říše a do slezské metropole se už nikdy nevrátila. Na druhou stranu řada Němců žijících ve smíšených rodinách ve městě zůstala.
Němci internovaní v Masarykových kasárnách byli během první fáze odsunu přesunuti na česko-německé hranice, kde byli ponecháni svému osudu zcela bezprizorně. Najít živobytí ve zdevastovaném Německu, které pro ně bylo v podstatě cizí zemí, pro ně bylo těžkým osudem a jedním z nemilosrdných dopadů 2. světové války rozpoutané nacisty.
Zajímavou stopu pak posádka už Dukelských kasáren, jak byla přejmenována, jelikož Masarykův odkaz byl komunistickou mocí v 2. polovině 20. století intenzivně potlačován, zanechaly v roce 1968. Vojáci odmítli zpřístupnit vojenský objekt během sovětské invaze v roce 1968. Tehdejší aktéry pak čekaly tvrdé tresty během následné normalizace.
Armáda ČR opustila kasárna v roce 2005 a historický objekt, kterým procházely dějiny, převzalo do správy město Opava.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
