Pondělí 4. 5. 2026 | Svátek má Květoslav
Dnes, 09:20
Bazilika Navštívení Panny Marie ve Frýdku-Místku patří k nejvýznamnějším katolickým památkám u nás. Minimálně optikou papeže, který kostelu udělil speciální titul basilica minor. Na místě se zároveň měla odehrát řada událostí mezi nebem a zemí a tak si kostel vysloužil přezdívku „Slezské Lurdy“ nebo rovnou „továrna na zázraky“.
Takovýchto menších bazilik je v Česku jen 16 a patří mezi ně ty nejznámější české chrámy. Od Velehradu a Hostýna na Moravě až po nejstarší kláštery v Praze na Břevnově nebo Strahově, stejně tak je menší bazilikou i svatostánek na Vyšehradě. Do této elitní společnosti se frýdecký kostel u Lískovecké ulice dostal roku 1999 z popudu papeže Jana Pavla II.
Katolická církev takto označuje významná centra své víry. Existují i větší baziliky (basilica maior), ale jejich počet je neměnný a zahrnuje 4 chrámy v Římě a 2 v Assisi. Jak už to v historii katolické církve bývá, i tentokrát byly kořeny cesty kostela do vybrané společnosti spojeny se zázraky a v tomto případě neobvykle četnými.
Ještě před výstavbou samotného kostela v 18. století zde měla být podle pověsti vykopána kamenná socha Panny Marie. Kutání v místě by nebylo ničím neobvyklým. Pomístní název lokality Vápenky odkazuje k těžbě vápence. Socha se však po přenesení do nedalekého farního kostela vracela zpět. Nezbylo než vybudovat jí tady přístřešek.
Podle dochovaných pramenů socha však vznikla na objednávku Františka Eusebia z Oppersdorfu roku 1665. Bez pořádné legendy by však šlo jen o jeden z mnoha výtvorů křesťanské estetiky, tak se příběh nejspíše docela hodil.
Ať už je v pověsti ukryto zrnko pravdy, nebo není, k dřevěné kapli nad ní vystavěné proudily zástupy poutníků. Na přelomu 17. a 18. století je však obdobný druh zbožnosti velmi oblíbeným koloritem a kulturním fenoménem, podobně jako sobotní sledování normalizační televizní produkce v 70. letech 20. století. Ani to však nic nemění na faktu, že kostel vystavěný pod taktovkou Bartoloměje Wittnera podle pramenů v letech 1753–1763 dosáhl návštěvnosti ze strany poutníků v počtu 169 690 jedinců při 464 procesích.
Socha pak měla odvrátit mor od Frýdku v roce 1713 a zároveň existují stovky písemných dokumentů o uzdravení poutníků, kteří k ní dorazili orodovat o milost. Ti sem neproudili jen z bezprostředního okolí, ale také z Haliče nebo z Hané. Putování se stalo osudným zbožné skupině z Tovačova během rozvodnění Ostravice.
Jelikož se jim dostalo takřka mučednické smrti, byli pohřbeni v kryptě kostela, do jehož útrob putovali. Mikroklima v kryptě mělo na jejich těla (a nejen jejich) mumifikační efekt, a tak se objevily další pověsti o tom, že nebožtíci zde pohřbení se zde poněkud vrtí.
Pokud by se o poslední neobvyklé zkazce chtěl někdo přesvědčit na vlastní kůži, nově má možnost; právě s letošním květnem byla dokončena rekonstrukce chrámu a krypta je zpřístupněna návštěvníkům.
Chceš mít přehled o tom, co se děje kolem tebe?
