V Ostravě se netočila jen kola důlních věží. Před industrializací zde fungovala řada mlýnů

Mlynáři tak byli významnou součástí naší společnosti a jejich sofistikované znalosti mlýnských složení nebo správného fungování mlýnských kamenů z nich dělaly svého času významné technické odborníky.

Dneska se s mlýnem setkáme ve skanzenech nebo jsou bývalé mlýnské budovy přeměněny na stylové restaurace. Ještě v 19. století platilo, že skoro každá víska měla svůj mlýn či mlýnek a zpravidla i nijak hustě osídlená místa měla k dispozici mlýnů několik.

Nákladní auta nebyla k dispozici, tudíž přepravit desítky i stovky kilogramů úrody na delší vzdálenosti nebyl problém. Naši předci však dobře věděli, co je k dispozici zcela zdarma. Přírodní síly, které se daly chytře použít jako zdroj energie. V tuzemsku se mlýny spoléhaly v drtivé většině případů na vodní energii a větrné mlýny byly u nás spíše raritou.

Dnes si už jen stěží dokážeme představit, že jen v Čechách bylo k roku 1885 zaregistrováno 7 227 mlýnů, v nichž pracovalo přes 10 tisíc lidí. I když už dávno byly k dispozici mechanické motory, stále drtivou většinu mlýnu tvořily tradiční mlýny na vodní pohon, mnohdy „starého složení“. Někdy vodní kolo poháněla spodní voda, i když už ve středověku byl známý princip větší účinnosti vody vrchní.

Nacházely se zde desítky mlýnů 

Zásadní milník v historii mlynářství v Ostravě se řadí do časů husitského hejtmana Jana Čapka ze Sán, který město v 15. století vlastnil. Mnoho se o jeho ostravských letech neví, nechal však ve městě vybudovat mlýnský náhon. Přímý tok řeky Ostravice by totiž mlýnské kolo lehce zlikvidoval a mlýnský náhon byl základní nástroj k tomu, aby se dala vodní síla regulovat a využít k mletí mouky.

Na území dnešní „ostravské metropole“ se nacházely s trochou nadsázky desítky mlýnů. Sloužily vesnicím, které Ostrava postupně pohltila. V jádru samotného města, tedy v Moravské Ostravě a Přívoze se nacházely takto pojmenované mlýny: Krupný, Polní, Valchovní, Dolní, Blížní, Faldynovský a Hechtrův. Ostrava před industrializací měla především zemědělský charakter, a tak zde mlýny byly velmi potřebné.

Ačkoliv se jednalo o velmi tradiční a konzervativní řemeslo, ani mlýnům se nevyhnuly inovace. Roku 1886 si mlýn s pokročilou technologií poháněnou parním strojem postavila firma Samuely, Wechsberg & Co. Ten už byl předzvěstí postupného konce tisícileté tradice vodních mlýnů u nás, kterou dnes připomínají nejvíce už lidová vyprávění a pohádky pro děti.