Krajský soud bude žalobu proti přehradě v Nových Heřminovech řešit neveřejně

"Obě strany souhlasily s neveřejným projednáním. Soud se nyní zabývá spisem, který je velmi obsáhlý," uvedl mluvčí soudu Igor Krajdl. Tento proces může podle něj skončit vydáním rozhodnutí, které pak soud zveřejní na úřední desce. "Soud ale také může dospět k názoru, že je potřeba něco doplnit. Pak by veřejné zasedání ještě mohl nařídit," doplnil mluvčí.

Děti Země žalobu proti územnímu rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj podaly koncem ledna. Na rozhodnutí má krajský soud 90 dnů. Předseda spolku Miroslav Patrik už dříve řekl, že se ministerstvo při vydání územního rozhodnutí nevypořádalo s jejich připomínkami.

Organizace Děti Země podala 36 připomínek, do územního rozhodnutí byly zahrnuty tři. Navíc ministerstvo podle Patrika řádně nevypořádalo jejich připomínky k pěti závazným stanoviskům. "Snažíme se chránit životní prostředí. Podstatné je to, zda bylo rozhodnutí státu v souladu se zákonem. A od toho je soud, aby řekl, zda ano, či ne," doplnil Patrik.

Bude se v souvislosti s přehradou v Nových Heřminovech vyvlastňovat? Rozhodnutí padne v dubnu

Středa, 2. dubna 2025, 17:00PolitikaSpolečnostBruntálsko

Majitelé pozemků a nemovitostí v Nových Heřminovech na Bruntálsku, které mají ustoupit plánované stavbě přehrady, se mají do poloviny dubna rozhodnout, zda Povodí Odry majetek prodají. Pak bude jasné, zda stát bude muset přikročit k vyvlastnění,...

Mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Karolína Nová uvedla, že ministerstvo v odvolacím řízení posuzovalo zákonnost a správnost rozhodnutí stavebního úřadu v Bruntále, a to v rozsahu odvolacích námitek. "Vypořádali jsme se se všemi námitkami spolku Děti Země a vycházeli jsme, jak nám to ukládá zákon, ze závazných stanovisek dotčených orgánů. Právě dotčené orgány posuzují, jestli je nutné námitky zapracovat do rozhodnutí, nebo nikoliv. V těchto konkrétních případech šlo především o orgány ochrany přírody a my se jejich rozhodnutím musíme řídit," uvedla.

Soudce může buď žalobu zamítnout a stavební přípravy budou pokračovat, nebo jí vyhoví a rozhodnutí ministerstva zruší. To se pak bude muset s připomínkami aktivistů znovu vypořádat. Zahrne je do územního rozhodnutí, nebo je zamítne s jinou argumentací.

O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko postihly ničivé povodně. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už dřív odklady označil za chybu státu. Řekl, že úřady mohly rychleji rozhodovat. Stát podle něj selhal i v tom, že vytvořil prostředí, ve kterém se aktivisté a případně i předchozí představitelé obce Nové Heřminovy mohli odvolávat a stavbu oddalovat. Přehrada má před povodněmi výrazně ochránit Krnov, Opavu a další obce na řece Opavě, které postihly záplavy naposledy loni v září.