Obyvatelé Nových Heřminov v referendu souhlasili se stavbou přehrady

Pro přehradu hlasovalo 127 ze 146 účastníků referenda. Deset bylo proti a devět se zdrželo hlasování, když neoznačilo ani jednu možnou odpověď. Podle starostky Michaely Hermanové (Občané pro rozvoj obce) by bylo referendum platné, kdyby hlasovalo minimálně 98 lidí a alespoň sedm desítek z nich zvolili stejnou odpověď.

Zájem o hlasování byl velký. Lidé do hlasovací místnosti v obecním domě přicházeli už od jeho otevření v 08:00. Během prvních dvou hodin referenda vhodilo svůj hlas do urny na šest desítek lidí. Starostka Hermanová proto očekávala velký zájem svých sousedů. "Čekali jsme, že zájem bude velký. A že většina lidí, kteří přijdou hlasovat, bude pro přehradu," řekla. Celkem se pro stavbu vyjádřilo 45 procent obyvatel s právem hlasovat. V obci je 281 oprávněných voličů.

Podle starostky je tak referendum platné a pro zastupitele závazné. "Je v souladu se zákonem. Pro obec se tak otevírají možnosti nových jednání s Povodím Odry. Toto vnímám jako nový začátek," uvedla.

Povodí Odry má nového ředitele. Petr Birklen chce urychlit výstavbu přehrady v Nových Heřminovech

Neděle, 2. března 2025, 14:00PolitikaSpolečnostZ kraje

Povodí Odry má nového šéfa. Petr Birklen státní podnik do své gesce přijal v sobotu 1. března. Nový ředitel zamíří do povodní zasažených oblastí, chce také spustit výstavbu přehrady Nové Heřminovy. Rozsáhlá protipovodňová opatření plánuje na březích...

Samotné referendum na existenci přehrady vliv nemá. O její stavbě před lety rozhodla vláda a stavět se bude i přes odpor obce či jejích obyvatel. Vedení Heřminov bylo ale vázáno původním referendem, které zastupitele zavazovalo dělat vše, co by zabránilo stavbě projektu. Když se lidé vyslovili pro přehradu, vedení bude moci vyjednávat například o kompenzačních opatřeních.

Přehrada je součástí série protipovodňových opatření na horním toku řeky Opavy, která mají ochránit před stoletou povodní řadu obcí a měst dál po proudu. Jde například o Zátor, Brantice či Krnov a Opavu, které postihly záplavy naposledy loni v září. Jen v nich loňská povodeň způsobila škody za více než desítky miliard korun. Podle Povodí Odry by škody byly nižší, kdyby už přehrada stála.

O výstavbě přehrady se hovoří od roku 1997, kdy sever Moravy a Slezsko postihly ničivé povodně. O stavbě stát rozhodl v roce 2008, dosud ale nezačala. Podle posledních odhadů by se mělo začít stavět v roce 2027. Stavební práce by měly trvat pět let a stát asi devět miliard korun. Proti výstavbě přehrady dlouhodobě vystupují ekologičtí aktivisté, například z Hnutí Duha Jeseníky, kteří za ideální řešení považují suchou nádrž. Ekologická organizace Děti Země proti územnímu rozhodnutí o stavbě přehrady podala žalobu.