Astronom zachytil unikátní snímek meteorického roje, potřeboval na to 386 hodin

Horálek spolupracoval s kolegy Josefem Kujalem z Astronomické společnosti v Hradci Králové a slovenským popularizátorem astronomie Tomášem Slovinským.

„Každý rok v polovině srpna, téměř ve stejnou dobu jako Perseidy, vrcholí další meteorický roj: κ-Cygnid. Pojmenované po hvězdě Kappa v souhvězdí Labutě, odkud se pomalé meteory zdánlivě objevují, nejsou téměř známy. Na rozdíl od Perseid mají velmi nízkou frekvenci meteorů, pouze asi tři za hodinu v době maxima roje,“ popisuje Petr Horálek.

κ-Cygnidy sledoval od roku 2012, přesněji řečeno více jak 386 hodin z 51 nocí. Za celou dobu se mu jich podařilo zachytit desítky. „Umožnilo mi je odhalit jako meteorický roj na pozadí srpnové noční scenérie z 11. srpna 2021 na krétské pláži Elafonisi v Řecku. Myslím, že κ-Cygnid tímto způsobem nikdo předtím nezachytil, protože to vyžadovalo velmi dlouhou dobu snímání. Tento selektivní časosběrný snímek, filtrovaný o jiné meteory, letadla a satelity, ukazuje, že 12 let snímání je dostatečně dlouhá doba na to, aby κ-Cygnidy vystoupily ze „stínu slávy“ mnohem aktivnějších Perseid,“ uvažuje astronom.

Meteory spolu s kolegy pozoroval také u Sečské přehrady na Chrudimsku, v Parku tmavé oblohy Poloniny na východě Slovenska nebo na chorvatském Hvaru. „κ-Cygnidy mají neznámý zdroj, ale s největší pravděpodobností jsou způsobeny troskami planetky 2008 ED69. Mají také sedmiletou periodu s vyšší aktivitou způsobenou vlivem gravitace obří planety Jupiter. Naposledy se taková vyšší aktivita vyskytla v roce 2021, ze kterého také pochází nejvíce zaznamenaných meteorů na snímku,“ doplnil Horálek.