FOTO: Hudba, tanec a radost. Romové v Havířově oslavili svůj svátek

FOTOGALERIE: Hudba, tanec a radost. Romové v Havířově oslavili svůj svátek 17 fotek

+12

Otevřít fotogalerii →

V pátek 10. dubna se v Havířově, konkrétně v části Šumbark, konal Romafest u příležitosti Mezinárodního dne Romů. Akce proběhla pod záštitou Armády spásy, která festival také uspořádala.

Návštěvníci si užili pestrý program plný hudby, tance i zábavy. Vystoupily romské tanečnice, soubor Velká náruč, děti a mládež z místního nízkoprahového zařízení, Apoštolské církve i hosté z Krnova Adrika a Albin Vagaiovi Nechyběla ani živá hudba, rapová vystoupení či zpěv v podání mladých talentů a rodinných uskupení.

Součástí festivalu byly také doprovodné aktivity pro děti i dospělé, například tvořivé dílny, malování na obličej nebo ukázka psí agility. Nechybělo ani občerstvení, které dotvářelo příjemnou atmosféru celého dne.

Festival se nesl v duchu radosti, sounáležitosti a oslavy romské kultury i tradic a přilákal řadu návštěvníků z širokého okolí.

Proč slavíme Mezinárodní den Romů?

Romská kultura je nedílnou součástí naší společnosti a obohacuje ji svou historií i současnou tvorbou. Proto si připomínáme nejen její význam, ale i složitou minulost a potřebu respektu. Jak zdůraznil prezident Petr Pavel, Romové se stále potýkají s předsudky a nerovným postavením, a o to důležitější je otevřená debata o společném soužití.

Podle poslední Zprávy o stavu romské menšiny v České republice přetrvávají v mnoha oblastech zásadní problémy. Kontakty mezi Romy a většinovou společností jsou stále omezené, objevují se stereotypy a projevy anticikanismu. Romové mají nízké zastoupení ve veřejném životě a čelí překážkám ve vzdělávání, zaměstnání i bydlení.

Na druhou stranu zpráva Vlády ČR zmiňuje i pozitivní posuny. Roste podle ní viditelnost romské kultury, posiluje se podpora inkluze a vznikají důstojná místa paměti, která připomínají historické události.

Bolestivá historie druhé světové války

Historie Romů v období druhé světové války patří k nejtragičtějším kapitolám moderních dějin. Po nástupu nacistického režimu v roce 1933 začala systematická perzekuce Romů, která vyústila v deportace do koncentračních a vyhlazovacích táborů.

Na území Protektorátu Čechy a Morava vznikly tábory v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu, odkud byli Romové transportováni do vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau.

V takzvaném „cikánském rodinném táboře“ v Osvětimi bylo vězněno přibližně 23 000 Romů a Sintů z celé Evropy. Většina z nich nepřežila. „V rámci “kultury připomínání“ je třeba nezapomenout na smutný fakt – 90 % českých a slovenských Romů nepřežilo II. světovou válku. Je třeba se nebát pravdy a tuto tragickou skutečnost, která je nedílnou součástí našich moderních dějin, je třeba stále připomínat,“ uvedl již dříve bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).

Důležitou připomínkou válečných zločinů bylo v roce 2024 otevření Památníku holokaustu Romů a Sintů právě v Letech u Písku. Vznikl na místě, které s sebou nese i bolestnou připomínku pozdějšího znevážení památky. V letech 1972 až 1974 tam totiž vyrostl velkokapacitní vepřín o deseti halách.

Diskuze o důstojné připomínce obětí začala v 90. letech. Zlom však nastal až v roce 2018, kdy stát areál odkoupil, vepřín byl uzavřen a poslední vepři odjeli 13. března 2018. V srpnu 2022 byla symbolicky zahájena demolice průmyslových budov, aby mohl vzniknout památník.

„Otevřením Památníku v Letech u Písku byl „smazán“ jeden z dluhů společnosti vůči Romům a Sintům a hrůzám, které se za druhé světové války děly. Romové se konečně dočkali důstojného místa k uctění památky rodinných příslušníků, kteří na tomto místě trpěli nebo zde i zemřeli,“ sdělila redakci Drbny Karolina Spielmannová, vedoucí Oddělení vztahů s veřejností z Muzea romské kultury.