V Moravskoslezském kraji žije zhruba 22 tisíc Ukrajinců, kteří do regionu uprchli před válečným konfliktem. Necelých deset procent z nich stále bydlí v nouzovém ubytování. Největším problémem při jejich adaptaci zůstává jazyková bariéra, která znesnadňuje i jejich uplatnění na trhu práce.
"Jazyková bariéra je jedním z významných problémů. Je třeba si uvědomit, že jazyková bariéra bývá spojená s uplatněním na trhu práce. Přestože dvě třetiny příchozích Ukrajinců mají práci, tak tři pětiny ze zaměstnaných jsou na pracovních místech mimo svou kvalifikaci," uvedla Miroslava Chlebounová z tiskového oddělení krajského úřadu.
V praxi to pak například znamená to, že jsou tito pracovníci nedostatečně finančně ohodnoceni a pracují za minimální mzdu. "Nízké výdělky jsou navázány na horší podmínky přechodu do standardní formy bydlení, nutnosti setrvání v nouzovém ubytování a závislosti na dávkovém systému," řekla Chlebounová.
Vedoucí oddělení zaměstnanosti ostravské pobočky Úřadu práce ČR Vladana Purdeková řekla, že od počátku konfliktu na Ukrajině bylo do evidence krajské pobočky zařazeno téměř 6000 občanů Ukrajiny, přes 4000 jich postupně evidenci ukončilo. "Během této doby prošlo individuálním či skupinovým poradenstvím našeho úřadu 4463 osob, 675 jich zahájilo rekvalifikační kurzy (nejčastěji se jednalo o kurz českého jazyka) a většina z nich (645) je i úspěšně ukončila," uvedla Purdeková.
Ke konci ledna evidovala krajská pobočka úřadu 1827 občanů Ukrajiny. "Podle našich informací by mělo nyní na území Moravskoslezského kraje pracovat okolo 9500 občanů Ukrajiny, z toho zhruba 7700 osob s dočasnou ochranou," řekla Purdeková.
Mezi firmami, které zaměstnaly desítky uprchlíků, je například společnost KES - kabelové a elektrické systémy z Vratimova u Ostravy, kde jednu dobu pracovalo až 140 lidí z Ukrajiny. Podnik zaměstnává hlavně ženy. Jednatel firmy Martin Svozil ČTK řekl, že nyní ale ve firmě pracuje nanejvýš 20 Ukrajinek. "Postupně odešly. Přesunuly se do Prahy, nebo se vrátily domů. Zůstaly jen ty, které tady žijí dlouhodobě," řekl Svozil.
Krajským asistenční centrem pomoci Ukrajině (KACPU) prošlo od začátku uprchlické krize zhruba 33 tisíc Ukrajinců. Loni už jich ale bylo výrazně méně než v roce 2022, kdy válečný konflikt vypukl. Předloni krajské centrum, které je od loňské dubna pod správou ministerstva vnitra, pomohlo 26 345 Ukrajincům. Loni to bylo už jen 6407 lidí, přičemž zhruba 62 procent loni příchozích si bylo schopno zajistit vlastní ubytování.
"Loni bylo v kraji potřeba zajistit nouzové ubytování pro 2408 osob, což představuje asi 38 procent všech příchozích. Většina osob se následně adaptovala a našla si ubytování vlastní cestou, ale někteří jsou stále ubytovaní v nouzovém ubytování. Z pravidla se jedná o takzvané zranitelné osoby, jako jsou senioři, děti či handicapovaní," doplnila Chlebounová.
Letos je počet nově příchozích v kraji okolo 70 lidí týdně a stále se zvyšuje podíl těch, kteří nežádají o nouzové ubytování. "Například za poslední týden bylo z celkového počtu 72 nově příchozích osob potřeba zajistit ubytování jen pro tři z nich," doplnila Chlebounová.
Do řešení uprchlické krize Moravskoslezský kraj investoval od jejího počátku do konce loňského roku celkem 1,162 miliardy korun, většinu nákladů ale dostal proplacenu od státu. Mezi takto vrácené finanční prostředky patří třeba výdaje na paušální náhrady nákladů na ubytování pro provozovatele objektů poskytujících nouzové ubytování a částečně i výdaje na zajištění provozu KACPU v Ostravě. Centrum nyní funguje třikrát týdně a jeho součástí je i non-stop nouzové přístřeší.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
