Už příští týden si lidé z celého Česka připomenou Svátek zesnulých, lidově Dušičky. Příbuzní a další pozůstalí zamíří také na ostravská místa posledního odpočinku, aby uctili památku svých blízkých. Veřejných pohřebišť je městě v současné době celkem 22, na třech z nich přitom platí zákaz pohřbívání.
Největším pohřebištěm je Ústřední městský hřbitov, nejvíc hrobových míst se nachází ve Slezské Ostravě. Nejmenší rozlohu má veřejné pohřebiště v Hošťálkovicích, nejméně hrobů pohřebiště v Proskovicích.
Na provoz a rozvoj Ústředního hřbitova metropole přispívá desítky milionů ročně. Dvacet milionů z městské kasy pak putuje na rozvoj ostatních městských veřejných pohřebišť.
„V letošním roce byla na rekonstrukci míst posledního odpočinku připravena rekordní částka, téměř 29 milionů korun. Peníze pomohou obvodům k financování oprav chodníků a pěšin mezi hrobovými místy, nového oplocení, mobiliáře či výsadby zeleně a mnoha dalšího,“ řekl náměstek primátora Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu).
Ostravské hřbitovy mají dlouhou a bohatou historii. V Hrabové se u dřevěného kostela dochoval hřbitov z 16. století. V Nové Vsi zase vznikl hřbitov u kostela v 17. století. O zřízení posledního funkčního hřbitova na území Moravské Ostravy se zasloužil městský lékař Nikodém Kroczek, který je na tomto hřbitově také pohřben.
Areál se od počátku potýkal s jílovitou půdou a vysokým průsakem spodních vod. O krematoriu proto vedení obvodu přemýšleno už na počátku 20. století. Toto krematorium bylo posléze v letech 1923–1925 na hřbitově jako první na Moravě skutečně vybudováno.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
