Do Ostravy se vrací kočka s nejdelší srstí. Místní zoologové po deseti letech obnovili chov manula

Novou kočku mohou návštěvníci vidět v upraveném výběhu po rysech karpatských v blízkosti pavilonu Indických šelem. Zvířata zoo chovala už v letech 2006 až 2015. Odchov však nebyl úspěšný, jediná mláďata se narodila v roce 2007 a následneě uhynula. Další rozmnožování se také nedařilo, s úhynem posledních manulů v roce 2015 se zoo rozhodla pro ukončení chovu. Po deseti letech se nyní dlouhosrsté kočky do Ostravy vracejí.

Když v zahradě kvůli zdravotním potížím uhynul postarší samec rysa karpatského, zoo řešila, jak využít prostorný výběh s chladným a nevytápěným zázemím. „Tyto prostory již nebylo možné kvůli zpřísňujícím se podmínkám využít pro kočku velikosti rysa, proto jsme tento poměrně velkorysý prostor upravili a poskytli manulům – kočkám, které představují nemalou chovatelskou výzvu. V Evropě je v současnosti chováno něco málo přes 60 zvířat, porody se za poslední rok uskutečnily v pouhých čtyřech zařízeních," uvedl inspektor chovu šelem Matěj Vrúbel.

Manul v přírodě obývá horské oblastí, náhorních plošiny a pouště v centrální Asii. „Obývá tedy velmi extrémní podmínky, kterým je sice výborně přizpůsoben, ale extrémní prostředí také znamená, že se ve volné přírodě nemá možnost setkat s celou řadou kočičích patogenů," uvedla Nováková.

Zoo se proto výběh snažila co nejlépe připravit. „Dělníci z něj odbagrovali značnou část zeminy, výběh je po dezinfikaci a je v něm nový substrát. Upraven je tak, aby co nejvíce připomínal přirozený biotop manulů. V rámci preventivních opatření jsou to jediné šelmy, které dostávají pouze přemraženou potravu. Při zamražení totiž hyne většina možných parazitů, na které jsou manulové citliví. Plánujeme také pravidelný odběr vzorků na vyšetření přítomnosti nemocí, které nás u těchto zvířat v minulosti trápily,“ vysvětlil Vrúbel.

Kvůli životu v chladném prostředí má manul velmi hustou a dlouhou srst. Chlupy na břiše dosahují až dvojnásobné délky než chlupy na hřbetě a bocích, slouží tak jako izolační vrstva. Žije samotářsky a je aktivní ve dne i za soumraku. Na přelomu zimy samec vyhledá samici a zůstává s ní několik dnů. V jednom vrhu mívá samice jedno až sedm mláďat.