Kontroverzní podpisovka znechutila studenty i rodiče. Odpůrci potratů na ostravské protestující zavolali policii

Zrušení potratového zákona a omezení tělesné autonomie žen

Hnutí Stop Genocidě své aktivity provozuje už přes deset let. Jeho cílem je zrušení potratového zákona a omezení tělesné autonomie žen. K šíření svých názorů a sbírání petičních podpisů hnutí zvolilo šokující obrazovou kampaň v podobě bannerů s explicitními fotografiemi. Ty přirovnávají umělé interrupce ke genocidě židů, k vraždám s rasovým podtextem nebo k trestům smrti. Všechny bannery zobrazují mrtvé děti, lidská embrya a části lidských plodů. To se stává předmětem diskuse odpůrců tohoto hnutí, jelikož tyto záběry nemusí být vhodné například pro děti nebo citlivější osoby.

Aktivisté své petiční výstavy často pořádají před středními nebo vysokými školami, kolejemi a menzami. Zmiňují to na svých webových stránkách. Kromě široké veřejnosti jsou jejich primárním publikem studenti, často i ti nezletilí. Při akcích se členové hnutí snaží navázat kontakt s kolemjdoucími a prezentují jim názory, proč by mělo dojít k zákazu interrupce. Začátkem března kampaň vyvolala kontroverzi v Českých Budějovicích, kdy Jihočeské univerzitě došla trpělivost.

Krvavá výstava dorazila do Ostravy

Explicitní stánek zavítal v polovině tohoto týdne také do Ostravy. Hnutí Stop Genocidě si pro propagaci svých názorů vybralo Husovy sady a později také Karolinu. Na tato místa, v jejichž blízkosti se mimo univerzity nachází také několik základních a mateřských škol, se kromě středy chtěli vrátit také ve čtvrtek, dle informací Ostravské Drbny si ale záměr po vlně kritiky rozmysleli. 

Svůj nesouhlas s drastickou kampaní se rozhodlo vyslovit několik studentek. „Jak je možné, že na ulici, kde chodí spoustu malých dětí, mohou být vystaveny fotografie, které by v reklamě na internetu nebo v televizi nemohly být vůbec, nebo by před nimi musel být trigger warning?" ptá se Hana Lacková, která ve středu přišla protestovat před Karolinu. „Byly za námi velmi znepokojené maminky s malými dětmi, říkaly, že toto na veřejnost rozhodně nepatří. Momentálně přemýšlíme, kam se s touto situací obrátit," říká studentka. 

Ve své zákonné podstatě je podobná akce legální a nemusí být předem ohlášena, potvrdila kancelář starosty městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

„Ondra samozřejmě nemohl odlepit oči a vyděšeně se ptal, co to je."

Znepokojených rodičů podle Lackové nebylo málo. „Ježiš, my jsme okolo toho šli, Ondra samozřejmě nemohl odlepit oči a vyděšeně se ptal, co to je. Byla jsem hodně naštvaná," svěřuje se redakci Ostravské Drbny matka školáka na prvním stupni základní školy. 

Redakce se pokusila kontaktovat blízké základní a mateřské školy. Žádná z nich prý akci nijak významně nezaznamenala. „Děti byly během dne pryč, nikdo si nestěžoval," uvádí vedení MŠ Dvořákova.

„Kampaň je hluboce neetická, místo hledání skutečných řešení jen šíří strach a vinu."

„Jako psychoterapeutka ve výcviku pracující s rodiči a ženami v náročných životních situacích považuji za alarmující, že v těsné blízkosti mateřské školy, základní školy a gymnázia stojí petiční stánek, který má za cíl připravit ženy o právo rozhodovat o vlastním těle. Zcela zásadně odmítám taktiku, kdy jsou na billboardech manipulativně spojovány dvě naprosto odlišné věci – domácí násilí, které je samozřejmě zavrženíhodné, a právo na bezpečné ukončení těhotenství," sděluje Kateřina Trávníček, která se zabývá duševním zdravím matek a problematiku otevírá i na sociálních sítích. 

„Tato rétorika je nejen nepravdivá, ale i nebezpečná. Ještě horší je využívání brutálních, explicitních obrázků roztrhaných těl plodů, zakrvavených obličejů a slovních spojení jako ,zmasakrováni kyretami' – a to přímo před školkou a dětským hřištěm. Co tohle vzkazuje dětem? A ženám, které si prošly ztrátou těhotenství? Ano, petiční stánek je v demokratické společnosti legální. Ale forma, kterou jeho organizátoři zvolili, je nejen děsivá, ale i hluboce neetická. Místo podpory žen v těžkých situacích a hledání skutečných řešení jen šíří strach a vinu. Ženy mají právo rozhodovat o svém těle. A děti mají právo vyrůstat v prostředí, kde na ně nečíhá šokující a traumatizující propaganda," komentuje terapeutka ve výcviku. 

Cítila jsem extrémní vztek a bezmoc, popisuje iniciátorka protestu

Z malé skupinky protestujících se ve středu stala hlasitá opozice. „Když jsem ráno zjistila, co za hrůzu stojí na Karolině, cítila jsem fakt extrémní vztek a bezmoc. Z představy, že ve stánku sedí dva muži a snaží se sehnat podpisy k tomu, aby omezili naše práva o sobě rozhodovat, mi bylo fakt úzko. Cítila jsem, že nemůžu prostě jít do školy a dělat, jakože nic," popisuje Lacková.

Ke Karolině původně dorazily jen ve třech. Chtěly jsme mluvit s lidmi o následcích a dopadech jejich podpisu, potvrzuje studentka. 

„Zavolali na nás policii, ta jim ale řekla, že nic špatného neděláme. Museli se s námi smířit."

K protestujícím se postupně přidali i další kolemjdoucích z ulice. „Pánové za stánku z nás samozřejmě radost neměli, zavolali na nás policii. Ta jim ale řekla, že nic špatného neděláme, a tak se s námi museli smířit. Hádali se s námi, pokřikovali na nás do mikrofonu, ale nic jiného jim nezbylo. Nechtěli dovolit paní, která si svůj hlas rozmyslela, aby se odškrtnula. Nakonec jsme to ale vyřešili," dodává studentka.

„Dle našich zjištění probíhala předmětná akce na základě Zákona o právu petičním. Vzhledem k této skutečnosti nebylo k dané akci nutné povolení k záboru veřejného prostranství. Strážníci na místě zdokumentovali všechny okolnosti spojené s touto petiční akcí. Tyto pak předali Policii České republiky k dalšímu opatření," vysvětluje za Městskou policii Ostrava Jindřich Machů.

Podle Lackové protestující studenti společně přesvědčili několik lidí, aby petici nepodepsali. „Doufám, že to třeba jiným mladým lidem také dodá odvahu, aby se postavili za správnou věc a udělali ten první krok. Aby si troufli se postavit se před podobný stánek a vyjádřili svůj nesouhlas," zakončila studentka.