Dnes, 11:00
Jak víme z dějepisných učebnic, povinnou školní docházku zavedla Marie Terezie v rámci svého reformního úsilí v polovině 18. století. To však neznamená, že před tím nikdy žádné děti nechodily do školy. Nejinak tomu bylo i v Ostravě.
V historii ostravského školství neznamenala školská reforma osvícenské panovnice zásadní změnu. Pravděpodobně od 14. století v Moravské Ostravě fungovala farní škola při kostele sv. Václava a byla jedinou školou ve městě takřka do poloviny 19. století.
Do doby, kdy začalo pohraniční městečko zažívat velké turbulence s příchodem průmyslové revoluce a začala jeho raketová demografická proměna. Jedna škola tak davům nových pracovníků proudících do města nemohla stačit. Řada dělníků přicházejících z Haliče byla negramotná. O školy příchozí sice nejprve nejevili přílišný zájem, ale i tak v Ostravě rostla poptávka po vzdělání.
První školou, která rozšířila nabídku farní školy, od roku 1868 pojmenované jako “Hlavní škola”, se stala škola ve Vítkovicích, zřízená vedením tamějších rozvíjejících se hutí a železáren v roce 1844. Negramotnost u zaměstnanců totiž nebyla příliš praktickou záležitostí.
Vítkovická škola měla nejprve dvě třídy. Jednu německou a jednu českou. Multietnicita průmyslové Ostravy se zásadním způsobem odrazila právě ve vývoji školství. Zatímco v počátcích vítkovické školy byla dvojjazyčnost praktickou okolností multilingvního prostředí ve městě, v druhé polovině 19. století se z vyučovacího jazyka ve škole stal úhelný kámen nacionálních střetu mezi Čechy a Němci. Navrch v něm měli jednoznačně Němci, což potvrzuje i vývoj ve vítkovické závodní škole.
V 70. letech 19. století už podnikem zřizovaná škola vyučovala pouze německy, což vedlo k poměrně intenzivní germanizaci obyvatelstva, mnohdy na zcela dobrovolné bázi.
Německé byly v Ostravě i první střední školy. Reálka založená v roce 1877 i první gymnázium, jež vzniklo v roce 1896. České reálné gymnázium zahájilo výuku v těsném závěsu v roce 1897. Zatímco první německou reálku financovalo město, na české gymnázium se sbíraly zejména peníze od menších a větších dárců.
Vše se pochopitelně otočilo po první světové válce. Do popředí se dostávali Češi, kteří se sice začali označovat za Čechoslováky, ovšem ve školství se začala intenzivně prosazovat čeština a německé školy se začaly počešťovat i v Ostravě.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám