Příští rok ukončí těžbu černého uhlí poslední důl ČSM na Karvinsku. O nezvratném konci těžební éry rozhodla nepříznivá cena uhlí na trhu i plánovaný odklon Česka a Evropské unie od uhelných zdrojů. Pro tradiční hornické regiony to může být zkázou i příležitostí. Bez strategických investic se však neobejdou.
Celorepublikový průměr nezaměstnanosti v Česku byl v lednu letošního roku 3,9 %, v Moravskoslezském kraji dosáhl na 5,2 % a například v Karviné se vyšplhal na 8,1 %. Padesátitisícové město s bohatou hornickou historií trpí dlouhodobě vysokou nezaměstnaností a odlivem obyvatel. Ne vždy tomu tak bylo. Během 50. a 60. let byla Karviná výstavním městem budovatelského socialismu a o práci zde nebyla nouze. V 70. letech se počet obyvatel přehoupl přes 70 tisíc. Výraznější změna kurzu přišla hlavně v 90. letech, když došlo k postupnému uzavírání neefektivních šachet a k rušení pracovních míst.
V dětmarovické elektrárně pracuje přes 200 zaměstnanců a společnost OKD, která je skrz společnost Prisko vlastněná státem, zaměstnává v dole ČSM přes 3 000 zaměstnanců. Na konci dubna oznámilo vedení polostátní společnosti ČEZ, které spravuje elektrárnu v Dětmarovicích, že teplo z uhlí se v ní přestane vyrábět v roce 2026. Těžba v posledním dole ČSM by měla definitivně skončit příští rok. ČEZ současně představil dočasný plán, jak pokrýt spotřebu tepla, kterou odebírá přes 20 tisíc domácností v Orlové a Bohumíně.
Pomoci přeměnit Dětmarovice v nízkoemisní zdroj tepla mají plynové a biomasové kotelny. Na plánu transformace pracoval ČEZ několik let a nová elektrárna by měla stát 2 miliardy korun. Dvě plynové kotelny mají být do budoucna záložním zdrojem, jedna je již v provozu a má výkon 18 megawattů. Trvalým zdrojem tepla bude biomasová kotelna a dvě kogenerační jednotky, každá s výkonem 10 megawattů. Do roku 2040 chce ČEZ investovat v Moravskoslezském kraji desítky miliard korun v rámci výstavby nových ekologických zdrojů a hodně diskutovaným řešením, které by mělo kraji dlouhodobě přinést zdroj tepla i pracovních míst, jsou malé modulární reaktory.
Dětmarovice byly vytipovány jako jedna ze dvou nejaderných lokalit, kde by mohl stát jeden z vůbec prvních malých modulárních reaktorů v Česku. Kdy bude v provozu zatím není jisté. Vedení ČEZ by chtělo postavit první reaktor někdy kolem roku 2035 v Temelíně. Zatím není jasné ani kdo technologii Česku dodá. O zakázku se uchází hned několik zahraničních firem jako je NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce, EDF, KHNP, Holtec a Westinghouse. Nejdále ve vývoji jsou dvě americké firmy GE Hitachi, která má stavět do konce tohoto desetiletí v Kanadě a Westinghouse, který v březnu oficiálně podal žádost na britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost o schválení vstupu do obecného posouzení projektu. V USA plánuje požádat o provozní licenci v druhé polovině příštího roku.
Výhody malých modulárních reaktorů stojí především na tom, že vyžadují menší počáteční kapitálové investice, mají kratší dobu výstavby a menší plochu pro umístění a zároveň takový reaktor bude schopen produkovat energii pro několik desítek až stovek tisíc domácností. Klíčovým faktorem je právě její vhodnost pro lokality bývalých uhelných elektráren, stávající dětmarovická uhelná elektrárna tak bude v budoucnu zcela demontována a na její místo postaven malý modulární reaktor. Pro hornické regiony je pak neopomenutelným faktem to, že by provoz malého modulárního reaktoru měl přinést nová pracovní místa.
Investic v Moravskoslezském kraji plánuje ČEZ více. V přípravě je 37 projektů fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem přes 850 MWp. Na Opavsku a Bruntálsku pak chce postavit větrné parky. V obci Zátor u Krnova se už ČEZ dohodl s obcí na vybudování větrné elektrárny o výkonu asi 20 megawattů do konce roku 2030.
Těžební společnost OKD, která má v kraji komplikovanou pověst, nejspíše přežije uzavření všech svých dolů. Plánuje využít své pozemky k výstavbě rodinných domů. Dalších 800 hektarů pozemků by mohla proměnit ve fotovoltaické elektrárny nebo k výrobě vodíku. Ve hře jsou i další možnosti jako výroba uhelných směsí. Vzhledem k tomu, že je společnost OKD vlastněná státem, bude záležet hlavně na budoucí vládě. Již dnes známým a nevyhnutelným výdajem bude likvidace dolu ČSM, která by měla od uzavření trvat ještě další tři roky.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
