Relax mezi tůněmi. Bělský les láká novými povalovými chodníky v délce 566 metrů

Nové dřevěné lávky zpřístupnily prostor mezi Starobělskými Lurdami, kaplí Panny Marie Lurdské, studánkou Matky Boží a částí Křížové cesty. Zároveň navazují na „Cestu vody“ s Priessnitzovými lázněmi a obnovenými studánkami. Do zvelebení Bělského lesa investovala Ostrava už více než 60 milionů korun.

„Povalové chodníky v délce 566 metrů spojily oblíbená místa v území Bělského lesa, které bylo dosud neprůchodné, místy se rozléval drobný tok do mokřin. Autoři návrhu architektka Magda Cigánková Fialová s kolegy Petrou Lindovskou a Adamem Hoferem zpracovali projekt tak, aby vybudovaná stezka splynula s meandrujícím potokem a přírodou s ohledem na zachování zdejší bioty. Stezka byla vynesena minimálně 40 cm, místy 80 cm, nad stávající terén. Na povalové chodníky jsou využity výhradně přírodní materiály, dubové sloupky, dřevo buku, modřínu a akátu. Neschází potřebný mobiliář, edukativní prvky, informační systém, kládové lavičky, odpočinkové plošiny, pobytové platformy a sedací balvany,“ popisuje náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (STAROSTOVÉ pro OSTRAVU).

V blízkosti stezky vznikly neprůtočné tůně, které slouží k zadržování vody v krajině, podpoře biodiverzity na území a také zachytávají vodu z přívalových dešťů u níž je důležité jí nenechat odtéct.

„Nezapomněli jsme na děti. V blízkosti stezky byla vybudována takzvaná opičí dráha z dřevěných kůlů a interaktivní stezka z balvanů různých velikostí, které jistě podpoří dětské hry v lese,“ dovysvětlil Aleš Boháč.

Spoluautorka projektu Magda Cigánková Fialová uvedla, že nově zrealizovaná část Cesty vody II byla navržena klidověji než vstupní úsek od Priessnitzových lázní. Soustředila se s týmem nejen na propojení jednotlivých částí lesa, ale i na podporu biodiverzity a adaptaci na klimatickou změnu. Povalové chodníky podle ní umožňují návštěvníkům být v těsném kontaktu s přírodou, aniž by ji poškozovali prošlapáváním.

Relax, jóga i meditace

„Povalový chodník ve tvaru kruhu slouží k zastavení a meditaci v místě spojení živlů vody a větru s přírodními materiály jako půda, kámen a dřevo. Větší platformy mohou sloužit ke cvičení a relaxaci. Pro průchod jsou často dvě cesty. Klidová po povalu a kamenná pro pohyb. I přes složitý terén je zde možnost kromě schodů využít i štěrkové pěšiny bez schodnic,“ doplňuje architektka a spoluautorka návrhu Magda Cigánková Fialová.

Bělský les se stává stále oblíbenějším cílem pro sport i odpočinek. Letos byl obnoven i tradiční běžecký okruh, doplněný dvěma přírodními schodišti a novým mostkem. Vegetace v okolí stezek zůstává v původním stavu – ponechané vývraty a zlomy stromů dodávají místu autentický lesní charakter.

Práce, které realizovala společnost Ostravské městské lesy a zeleň, začaly v srpnu a skončily v listopadu. Náklady na aktuální etapu přesáhly 13,5 milionu korun.

„Před 10 lety pro Ostravu zpracovala společnost Florart materiál s názvem ‚Zeleň...Proč? Jak?,‘ který stanovil mimo jiné prostorové vazby zeleně, návrh rozvojových os, uzlů, zájmových ploch území či priority rozvoje – lesy, parky, rekultivace, brownfieldy. Mohu říci, že téměř všechny tehdy navržené úpravy ploch celoměstsky významné zeleně se dočkaly své realizace. Společně s vedením města jsme tak našli odpověď na obě otázky, kterými je zmiňovaný materiál nazván. Dokument mimo jiné obsáhl i vizualizace úprav Výškovického potoka, kde dnes stojíme,“ uzavírá ředitel společnosti Vladimír Blahuta.