Památkáři vystavili v Opavě zlatý a stříbrný poklad. Archeologové ho našli loni při průzkumu v prostoru školního hřiště v ulici Praskov. Soubor obsahuje hlavně uherské dukáty a pražské groše. Jsou výjimečně zachovalé. Na místě hřiště stál v 15. století opavský hrad, který byl později přestavěn na zámek a ještě později zbořen. Novinářům to řekl ředitel ostravských památkářů Michal Zezula. Poklad čítá 102 mincí. K vidění bude v prostorách Galerie Eisler v Obecním domě Opava do 19. května.
"Nález je z numizmatického hlediska nejvýznamnějším mincovním pokladem na území dnešního Moravskoslezského kraje za posledních 100 let. Jedinečné je zejména množství nalezených zlatých mincí. Jde o 30 kusů uherských dukátů. Výjimečný je i stav dochování a vzácnost některých exemplářů," uvedla proděkanka Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a kurátorka numizmatické sbírky Slezského zemského muzea Ilona Matejko-Peterka, která mince analyzovala.
Celkem se na jednom místě našlo 30 zlatých a 72 stříbrných mincí. Mince částečně pokrývala zemina a korozní produkty, některé stříbrné mince byly slepeny do svazků o několika kusech. Jejich určení umožnil náročný konzervační zásah a digitalizace.
Podle stáří minci je zřejmé, že poklad byl do země uložen po roce 1479. Obsahuje 30 zlatých uherských dukátů, 63 pražských a devět míšeňských grošů. "Předběžně lze říci, že se tržní hodnota nálezu pohybuje okolo částky 1,2 milionu korun. Kulturně-historická hodnota představuje zhruba trojnásobek tržní hodnoty, může se tak pohybovat kolem 3,5 milionu korun," řekl Matejko-Peterka.
Dodala, že na základě hodnotového poměru nalezených mincí stanoveného reformou Jiřího z Poděbrad v roce 1469 a po jejich následném přepočtu na tehdy nejčastěji používané pražské groše se dostala na celkovou hodnotu 13 kop pražských grošů, kdy jedna kopa je 60 grošů. Za tuto částku se dalo pořídit například šest koní nebo 26 sudů piva.
"Běžný řemeslník, například lamač kamene nebo tesař, si v dané době denně vydělal přibližně tři groše, nádeník či ponocný jeden až dva groše," řekla. Dodala, že uložení mincí do země pravděpodobně souvisí s neklidnou dobou po česko-uherských válkách, kdy na Opavsku vládl Jan Korvín, jehož v čele vévodství v roce 1501 vystřídal český král Vladislav II. Jagellonský.
Archeologové dělali záchranný výzkum v místě kvůli rekonstrukci krajského školského zařízení. "Nález mincí i odkrytí středověkých hradeb považuji za důležitou kulturně-historickou událost. Dokonce se zvažuje, že část hradeb bude na dvoře školy ošetřena a zachována jako prezentace historie tohoto místa. Nalezené mince, které jsou ve vlastnictví státu, budou teď několik dní k vidění v Obecním domě v Opavě, pak budou uloženy v ostravském archeologickém depozitáři. Budeme s památkáři jednat o výpůjčkách," řekl náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro kulturu a památkovou péči Lukáš Curylo (KDU-ČSL).
Opavský hrad na počátku 15. století vybudoval opavský vévoda Přemysl I. mimo území města. V souvislosti s výstavbou byla rozebrána přilehlá část městské hradby a na jejím místě vzniklo předhradí vsunuté do městského intravilánu. Hrad od předhradí odděloval obezděný příkop, předhradí vůči městu vymezil další příkop a pravděpodobně val s palisádou či jiné lehčí ohrazení.
Na přelomu 16. a 17. století byl hrad přestavěn na renesanční zámek, který sloužil potřebám hospodářské správy opavské knížecí komory. V letech 1891 až 1892 byl zámek zbořen a na jeho místě vznikly budovy vzdělávacích institucí, jejichž nástupci jsou dnes Základní škola Praskova a Mendelovo gymnázium.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
