Ostrava uctila památku Oty Filipa. Na Nové radnici má novou pamětní desku
Na Prokešově náměstí v Ostravě byla v pondělí 2. března slavnostně odhalena pamětní deska věnovaná spisovateli Otu Filipovi. Slezskoostravský rodák prožil ve městě zásadní roky života a Ostrava se stala klíčovým motivem jeho literární tvorby, v níž zachytil především dramatický meziválečný a poválečný vývoj regionu.
Pamětní deska vznikla jako další připomínka osobnosti, která byla v roce 2024 oceněna Cenou města Ostravy in memoriam. Podle náměstkyně primátora pro kulturu a strategický rozvoj Lucie Baránkové Vilamové snaha uctít spisovatele ve veřejném prostoru trvala několik let.
„Myšlenka uctít v Ostravě Otu Filipa je tu s námi již několik let. Před dvěma lety, v březnu 2024, mu za jeho umělecký přínos byla udělena Cena města Ostravy in memoriam, nicméně mimoto jsme hledali také cestu, jak tuto osobnost připomenout i ve veřejném prostoru města, což bylo již dříve předmětem podnětů z řad občanů,“ uvedla.
Dodala, že jeho jméno figurovalo mezi návrhy na pojmenování nových veřejných prostor, proces je však časově náročný. „Jméno Oty Filipa tak již pár let figurovalo v zásobníku jmen vhodných pro pojmenování nově vzniklých veřejných prostor, nicméně v takových případech je ta čekací doba poměrně dlouhá, proto jsme se nakonec rozhodli vydat nejprve cestou pamětní desky,“ vysvětlila.
Autorem díla je sochař Petr Szyroki. Deska je umístěna na rohu pravého křídla Nové radnice. Jedna její část směřuje na Prokešovo náměstí, druhá do Sokolské třídy. Návrh vzešel z uzavřené výtvarné soutěže, do níž bylo osloveno sedm umělců a umělkyň.
Szyroki ve svém návrhu pracoval se symbolikou rozdělení. „V neúplnosti informací, při pohledu pouze na jednu z desek, hledám symboliku jak Filipova života, tak jeho románového díla. Tak jako byl Filip ‚za rohem‘ v emigraci, tak stále nějakou svou částí zůstával v rodné Ostravě, která se do jeho práce propisovala i v německém exilu,“ popsal.
Tak jako je deska rozpůlená, tak stejně 20. století, politické a rasové rozdíly vnitřně rozpůlily mnoho lidí, o nichž Filip píše. Rozdělením desky bude připomínka Oty Filipa viditelná ze všech, na daném místě, možných stran Ostravy.
Podle něj rozdělení desky odkazuje i k dramatům 20. století. „Tak jako je deska rozpůlená, tak stejně 20. století, politické a rasové rozdíly vnitřně rozpůlily mnoho lidí, o nichž Filip píše. Rozdělením desky bude připomínka Oty Filipa viditelná ze všech, na daném místě, možných stran Ostravy,“ doplnil autor.
Výběr umístění nebyl jednoduchý. Spisovatel je silně spojen se Slezskou Ostravou, kde vyrůstal, jeho rodný dům však již nestojí. Nakonec padla volba na budovu Nové radnice, kde jeho otec Bohumil provozoval kavárnu. „Velkým úkolem pro pracovní skupinu bylo vybrat vhodné místo, kam by bylo možné desku umístit. Ota Filip je spojován zejména se Slezskou Ostravou, kde vyrůstal a kterou ve svých románech i podrobně zachycuje, nicméně jeho rodný dům již dávno nestojí, a proto jsme museli hledat další alternativy,“ uvedla náměstkyně.
„Volba nakonec padla právě na budovu Nové radnice, kde Filipův otec Bohumil provozoval kavárnu. Ta se během jeho dospívání stala spisovatelovým druhým domovem,“ doplnila s tím, že roli sehrál i fakt, že budova je od 1. července 2024 národní kulturní památkou.
Slavnostního aktu se zúčastnila dcera spisovatele Hana Filip i autor desky. Život a dílo literáta přiblížila přítomným profesorka Iva Málková z Ostravské univerzity. Událost doprovodilo hudební vystoupení ZUŠ Edvarda Runda ze Slezské Ostravy.
K připomenutí osobnosti se připojují také Moravskoslezská vědecká knihovna a Knihovna města Ostravy, konkrétně pobočka Hladnovská. Připravily výstavy věnované jeho tvorbě, součástí bude i literární kvíz a ukázky vzácných tisků včetně výtisku s osobním věnováním a podpisem autora.
