V Moravskoslezském kraji loni přibylo nákazy hnilobou včelího plodu

"Je to napříč celým krajem. Taková nejhorší situace stabilně je na Frýdecko-Místecku a na Bruntálsku, co se týká hniloby i moru včelího plodu. Nicméně ohniska máme ve všech okresech," řekla ředitelka odboru ochrany zdraví a pohody zvířat Krajské veterinární správy v Moravskoslezském kraji (KVS) Grazyna Kurzová.

Hniloba včelího plodu se v kraji po letech znovu objevila v roce 2022. Kurzová řekla, že nárůst počtu jejích ohnisek je způsoben i tím, že se v ochranných pásmech kolem nalezených ohnisek vyšetřují plošně všechna stanoviště včelstev.

"To se v minulosti dle legislativy neprovádělo. Pouze včelaři měli za povinnost si klinicky vyšetřit svá včelstva, a pokud by měli podezření, tak nám to měli nahlásit. V podstatě nám nikdo nikdy nic nenahlásil. Jakmile se začalo laboratorně vyšetřovat, tak jsme obdrželi velké množství pozitivních záchytů," řekla ředitelka. Odhalit nákazu hnilobou včelího plodu je ale podle ní obtížné. "Podezření jsme měli mnoho, odhalených ohnisek už méně," doplnila.

Nákazy se přenášejí kontaktem mezi včelami nebo nářadím. Včelstva, u nichž se nemoci zjistí, se musí likvidovat, aby se zabránilo šíření nákazy. Obvykle se spálí. Záleží ale na tom, o kterou nemoc se jedná.

"U hniloby se likviduje vše. I když máme potvrzenou nákazu jenom u jednoho včelstva, tak se likviduje celé stanoviště a nezáleží, kolik včelstev na tom stanovišti je," uvedla Kurzová. U moru včelího plodu se pálí celé stanoviště, jen pokud je nákaza u více než 15 procent včelstev. "Když je méně než 15 procent, tak se pálí pouze pozitivní včelstva," řekla Kurzová.

Prohlídky včelstev jsou podle ní pro inspektory velmi náročné. "Loni museli inspektoři klinicky vyšetřit 2304 včelstev, kdy se musí každý úl otevřít a rámek po rámku se prohlíží, otevírají se víčka a zkoumá se včelí plod. Takže je to náročné časově i fyzicky," řekla ředitelka.

V kraji je téměř 6000 včelařů. Zhruba na 8000 stanovištích mají dohromady okolo 52.000 včelstev. Celkem loni KVS řešila 240 podezření na některou z nebezpečných nákaz nebo onemocnění přenosných ze zvířat na člověka. Nákaza se potvrdila v 91 případech. V roce 2024 se řešilo 122 podezření a potvrzeno bylo 89 případů.

Kromě nemocí včel šlo loni například o vysoce patogenní ptačí chřipku, newcastleskou chorobu nebo salmonelózu v komerčním chovu drůbeže. KVS řešila také katarální horečku ovcí a dva případy trichinelózy, parazitárního onemocnění u divočáků.