V ostravské zoologické zahradě mohou momentálně návštěvníci pozorovat letošní mláďata jelenů. Malí koloušci zpravidla nebývají v prvních dnech po porodu vidět, jsou ukrytí v trávě, v keřích a také se drží stranou od stáda i matky. Chovatelé proto připomínají, že by se lidé v žádném případě neměli dotýkat mláďat nalezených ve volné přírodě. Lidský pach, který nejen na kolouškovi ulpí, způsobí, že jej samice zpravidla opustí.
V některých jeleních stádech v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava už lidé mohou pozorovat letošní mláďata. „V prvních dnech po porodu nebývají kolouši vidět, schovávají se. Tento způsob ochrany před predátory ve volné přírodě používají také srnci, zajíci i další drobní savci. Lidé situaci ale často mylně vyhodnotí. Myslí si, že matka opustila mládě a je třeba ho zachránit. V převážné většině případů však není naše pomoc nutná, naopak může napáchat nenávratné škody," uvedla mluvčí zahrady Šárka Nováková.
Ve výběhu jelenů milu jsou zatím tři kolouši. Nejstarší je samička narozená 21. března. Další dva jsou samečci narození 11. a 19. dubna. Ve stádě siků vietnamských, kteří mají výběh ve spodní části areálu, jsou čtyři kolouši. Nejvíce kolouchů je momentálně ve stádě axisů indických, celkem osm. Nováková zdrůraznila, že o všechna mláďata jejich matky příkladně pečují a žádné z nich nebylo a ani není opuštěné.
Jeleni milu a sikové vietnamští byli v přírodě již vyhubeni. Jelen milu před více než 100 lety, sika vietnamský v roce 1974. Poslední stáda přežívají v zologických zahradácha dalších chovných zařízeních, jež zabraňují jejich úplnému vyhynutí.
Několik dnů po narození nejsou malí kolouši ve výbězích zpravidla vidět. „U většiny jelenovitých zůstává mládě přikrčeno v trávě, pravděpodobně aby se ukrylo před predátory. Jeho matka se zdržuje opodál a pravidelně je přichází zkontrolovat a nakrmit. To platí i pro zástupce jelenovitých v naší přírodě, který se hojně vyskytuje často i v blízkosti lidských sídel, a to sice srnce obecného," popsala mluvčí zoo.
V jarním období mohou lidé při procházce či při kosení trávy na schoulená mláďata srnců narazit. „V domnění, že jsou opuštěná, je seberou a předají do některé ze záchranných stanic. Ve většině případů se však o opuštěná mláďata nejedná," upozornila Nováková.
Podle chovatelů by se lidé mláďat nalezených ve volné přírodě rozhodně neměli dotýkat, a to ani za nepříznivého počasí. Divoká zvířata se člověku vyhýbají, a proto i zbyteky lidského pachu, které na mláděti ulpí, způsobí, že jej samice opustí. Odchov divokých mláďat je navíc velmi obtížný a ne vždy úspěšný. V zajetí často dochází také ke změnám v přirozeném chování zvířete, takže jej už většinou není možné vrátit zpátky do přírody.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
