Dnes, 17:00
„Když se mě doma děti ptají, co dělám v práci, říkám jim, že se zde snažíme zachránit svět,“ říká s úsměvem o náplni své pracovní činnosti Stanislav Mišák, ředitel ostravského Centra energetických a environmentálních technologií (CEET). Centrum je vysokoškolským ústavem Vysoké školy báňské - Technické Univerzity Ostrava.
Nyní již rok chodí Stanislav Mišák pracovat do budovy, která je bez velkého přehánění unikátní v rámci nejen Evropy, ale rovnou celého světa. Budova CEETe stojí ve vysokoškolském areálu v Porubě a je nepřehlédnutelná. Provoz v ní byl zahájen přesně 24. října 2023.
Na střeše vědeckého centra pracuje 12 větrných elektráren, jeho plášť tvoří 473 solárních panelů, dešťová voda zavlažuje venkovní zelenou stěnu budovy a také, co už ovšem návštěvníci nevidí, také potřeby sociálních zařízení. Centrum je energeticky soběstačné a v jeho útrobách se skrývá řada laboratoří. V bezprostředním sousedství stojí vodíková plnící stanice pro osobní vozy, samozřejmostí je nabíjecí stanice pro elektromobily.
Za rok fungování se v porubském CEETe vystřídala řada vědeckých kapacit z celého světa, stejně jako zástupci světových automobilek. „Reakce našich pracovníků po prohlídce budovy byla velice pozitivní. Řekli, že se tu cítili jako v NASA,“ popsal jednu z mnoha exkurzí zástupce automobilky Renault v ČR Milan Borský.
„Skutečně k nám míří vědci z celého světa, velký zájem mají především experti z Tchaj-wanu nebo Jižní Koreje,“ konstatuje ředitel Mišák. Právě Tchaj-wan i Jižní Korea velmi usilují o ekonomickou soběstačnost svých zemí a s ní spojené využívání vodíkových technologií. To je přesně ta oblast, kterou unikátní CEETe dokáže nabídnout.
CEETe obsahuje i laboratoř hydroponie. Potravinové plodiny v laboratoři nepotřebují půdu – živiny k nim putují ve vodním roztoku rovnou ke kořenům. O rostliny, jejich zavlažování, hnojení, a dokonce i plení pečují roboti. V budoucnu by se dala tato technologie uplatnit na velkých polích. V další z laboratoří se věnují vodíku a využití energie, která lze získat jeho transformací. Stejně tak v budově fungují laboratoře termodynamických procesů, termochemické konverze i palivových článků. Zde se například testuje vliv kvality paliva získaného různými způsoby na palivové články různých typů,
Výjimečnost projektu podle Stanislava Mišáka spočívá zejména v tom, že veškeré technologie jsou v CEETe propojeny. „Na vstupní straně máme alternativní palivo, kterým může být i různý odpad. To vše během hodin dokážeme přetvořit na elektřinu či využitelnou tepelnou energii,“ popisuje Mišák.
Právě využití alternativních paliv je hlavním smyslem projektu. „Naše vědecká komunita hledá způsob, jak se vymanit z nutnosti spalování fosilních paliv k získání energie. Naším cílem je využívání obnovitelných zdrojů. Pro Evropu je to podle našeho názoru jediná cesta,“ shrnuje Mišák.
V centru se rovněž zabývají výzkumem odolnosti hmot na různé teploty. Dokáží zde vytvořit podmínky panující ve Vesmíru a v nich testovat izolační odolnost jednotlivých materiálů.
Kromě unikátního propojení ještě unikátnějších technologií je projekt podle Mišáka výjimečný i v jiné oblasti. Vše zde vzniká systémem lega. Používané technologie se dají rozebrat, přestěhovat a sestavit někde jinde. Nejširší věc na přestěhovaní měří 9 metrů, což je šířka nejužšího tunelu v Česku. I na to vědci pamatovali. V budoucnu by se tak mohly potřebné technologie například přivézt ke skládce, tu zlikvidovat přeměnou na užitečnou energii, a zase odvézt zařízení dál k následujícímu využití.
Porubští vědci u příležitosti ročního fungování centra udělali pro partnery a zájemce z řad odborné veřejnosti jeho detailní narozeninovou prohlídku. „Vládne spokojenost. Jsme v plném rozjedu, žádné fatální potíže nepřišly,“ shrnuje rok fungování neobyčejné budovy i projektu v ní Stanislav Mišák.
Foto se svolením CEET, Jan Král
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
