Ostravští vědci vyvinuli dva unikátní materiály. Poslouží k ochraně životního prostředí i v průmyslu

Unikátní materiál z pilin a kávové sedliny

Nově vyvinuté materiály mají široké uplatnění v průmyslu i ochraně životního prostředí. Vědci z Katedry chemie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity se výzkumu porézních, převážně uhlíkatých materiálů, věnují dlouhodobě. V rámci bádání hledají nové cesty jejich přípravy a testují je pro nejrůznější využití.

Nedávno oslavili hned dvojí vítězství. Z rostlinné biomasy, konkrétně z pilin a kávové sedliny, vytvořili uhlíkovou strukturu, která může najít široké uplatnění v průmyslové výrobě. Objev si nechali patentovat.

Aktivní uhlí, čističky odpadních vod i akvaristika

„Původně jsme chtěli vytvořit monolitický uhlíkový materiál pro záchyt DNA, což je důležité například pro vývoj biosenzorů v medicíně. Při podrobnější analýze jsme však zjistili, že tento materiál může díky velikosti pórů (5 až 20 nanometrů) najít ještě lepší využití jinde. Vzhledem k jeho vlastnostem a snadnému tvarování může sloužit jako aktivní uhlí pro filtrační systémy či čističky odpadních vod," řekla Lucie Kořená, která pro tuto inovaci za výzkumníky podávala patent.

Uplatnění tento materiál může najít v akvaristice, v dekontaminačních procesech i chemickém průmyslu. Ostravský způsob výroby zjednodušuje standardní průmyslový proces a umožňuje výrobu pevného uhlíkového monolitu v různých tvarech.

Snížit náklady až o polovinu

„Povedlo se nám zefektivnit výrobní proces, který místo standardních dvou ohřívacích kroků vyžaduje pouze jeden, a navíc vede k monolitům volitelného tvaru. Podle našich odhadů by patent mohl v reálném provozu snížit náklady na výrobu uhlíkové struktury až o 50 procent,“ dodal spoluautor patentu Václav Slovák.

Mezinárodní spolupráce

Spolu s kolegy z partnerské univerzity v polských Katovicích se ostravští výzkumníci pustili také do účinnější a levnější syntézy dioxolanů. Tyto sloučeniny se využívají ve farmaceutickém průmyslu, a to například při výrobě antifungálních léčiv, jako stabilizátory vonných látek v kosmetické výrobě či jako aditivum do hnojiv, kdy zlepšují jejich vstřebatelnost.