Drbna
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: České nebo německé Hlučínsko? Prajzáci připomínají geopolitické hry světových velmocí
Severozápadně od Ostravy se nachází malý region, který je specifický svou německou tradicí. Kola historie hranice německého státu odvály stovky kilometrů daleko, přesto si na Hlučínsku „Prajzáci” drží svou unikátní národní tradici. Jak se z Čechů stali Němci a pak zase zpátky Češi? Vesnice a městečka v malém okrese vláčely velké dějiny Evropy.
Bez servítkůJsem přesvědčený o tom, že se připravujeme o řadu investic tím, že nemáme euro, říká Jan Rafaj
Česká republika se podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje připravuje o řadu investic tím, že stále drží českou korunu. „Zažil jsem teď na podzim zajímavé chvíle na strojírenském veletrhu v Brně, kde jsem navštívil celou řadu stánků firem. Velmi opakovaně tam zaznívalo, že zase tolik pomoc státu nepotřebují, ale shodují se, že chtějí euro. Jednoduše jeho absence jim komplikuje podnikání,“ popisuje v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.
Blogy a komentářeV čem může být definice anorexie problémová?
Každá nemoc, i anorexie, má svoje specifika. Ovšem definice anorexie přináší řadu stereotypů, které mohou, ale taky nemusí platit. Osobní zkušenost může být dost odlišná. Klasifikace nemocí používaná v Česku je totiž celkem zastaralá.
Blogy a komentářeMoje první Vánoce mimo domov: Tradice ukrajinských dětí v České republice
Vánoční svátky jsou časem rodinných setkání, radosti a tradic. Pro děti ukrajinských uprchlíků, kteří museli opustit své domovy a následkem konfliktu na Ukrajině nalezli útočiště v Praze, se však tento čas nese v duchu nostalgie i nových začátků. Spolek „Dětem Ukrajiny“ jim nabízí prostor k zachování jejich kulturní identity a sdílení tradic.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Jak přišla do Ostravy elektřina. Dnes ji připomíná ulice U Staré elektrárny
Elektřina je krví infrastruktury naší současné civilizace. Intenzivní výstavba elektrické sítě se pojí především s první československou republikou. Elektrárny se však stavěly v českých zemích několik desetiletí před rozpadem Rakouska-Uherska. Klíčovou technologii budoucnosti tehdy rozvíjeli soukromí podnikatelé, stát se o ni příliš nezajímal, a ani v Ostravě tomu nebylo jinak.
SpolečnostNikdy se veteránů neptejte, kolik lidí zabili, říká Andrij Žolob z centra pro vojenské veterány ve Lvově
Andrij Žolob vede centrum pro vojenské veterány ve Lvově. Dvacet let byl ortopedickým chirurgem, pak vojenským lékařem ve válce a služba mu skončila v květnu tohoto roku v Marjince v Doněcké oblasti. Pomáhá ostatní veteránům i rodinám pohřešovaných nebo zajatých a sám se potýká s následky bojů v předních liniích. O tom všem jsme s ním pro další díl rozhovorového seriálu Bez servítku mluvili přímo v kanceláři centra ve Lvově.
Blogy a komentářeMám anorexii? Odpověď nenabídne číslo na váze, ale vaše hlava
Jak poznám, že mám anorexii? Co šíleného se anorektičkám honí v hlavě? A proč není dobré anorektičku do jídla nutit? Uslyšíte v podcastu Stop anorexii, který si klade za cíl nahlížet na poruchy příjmu potravy jinak - bez klišé a stereotypů.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Moravští Američané. Z Beskyd vedla cesta z Frenštátu rovnou do Texasu
Víkendoví výletníci rádi zavítají na bájnou horu Radhošť, pod kterou se nachází městečko Frenštát. Jiné město tohoto jména v Česku nenajdete, ale přesto není jediným Frenštátem na světě. V americkém Texasu se nachází stejně pojmenovaná malá osada. Založili ji emigranti z Beskyd, kteří kvůli špatné ekonomické situaci houfně utíkali za americkým snem.
Bez servítkůČeský divák je často konzervativnější než sami filmaři, říká režisér nového filmu ze Šumavy Daniel Habrda
Jihočeský režisér a scenárista Daniel Habrda má již na svém kontě několik úspěšných studentských filmů a nyní představil divákům svůj první celovečerní film. Jmenuje se Samhain, natáčel se v šumavských lesích a slibuje kombinaci detektivního příběhu s mrazivou atmosférou a řadou mysteriózních prvků. Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle rozhovorového seriálu Bez servítků.
HistoričkaDRBNA HISTORIČKA: Jak se Ostrava stala razovitou? Může za to migrace
Že mají Ostraváci mezi svými českými soukmenovci svá specifika není žádným tajemstvím. Kulturní rozdíly mezi regiony jsou běžné všude a nevznikly náhodou. Ostrava svým „krátkým zobákům" a „razovitosti” vděčí rozsáhlé migraci, kterou přitáhl rozvoj průmyslu v 19. a 20. století.









