Proměna lesů kvůli tetřevům. Líbí se jim v borůvčí, potřebují ale také úkryty

Tetřev potřebuje k životu rozsáhlé a pestré lesy. Důležité je pro něj například borůvčí, které mu poskytuje potravu, ale zároveň vytváří místa, kde se může ukrýt před predátory. Právě takové prostředí se nyní snaží ochránci přírody v některých částech Beskyd podpořit. 

„Tetřev je druhem velmi náročným na rozsah a kvalitu biotopů. Proto je v biologii ochrany přírody považován za takzvaný deštníkový druh, jehož cílená ochrana přispívá také k ochraně jiných necílových druhů, respektive jejich společenstev. Obrazně řečeno „pod tetřevím deštníkem“ bude prosperovat řada dalších ohrožených druhů a posílí se biodiverzita celého lesního ekosystému,“ vysvětluje Tomáš Myslikovjan ze Správy CHKO Beskydy

V mladých a hustých smrkových porostech proto pracovníci některé stromy odstraňují a vytvářejí v lese více prostoru a světla. Díky tomu se může lépe rozrůstat borůvčí. Ne všechny stromy ale jdou pryč. Některé naopak nechávají stát velmi blízko u sebe. 

„Do těchto smrkových hloučků se nezasahuje, pracuje se s nimi jako s jedním stromem. Uvolňují se jen koruny stromů po obvodu hloučku, aby zde smrky měly zelené koruny až k zemi. Zvýší to celkovou odolnost lesa vůči vnějším narušením a zároveň umožní volný pohyb i úkryt tetřevům,“ popisují odborníci. 

Tetřev hlušec dnes v Česku přežívá už jen na několika místech. Beskydská populace patří mezi ty nejcennější. Úpravy lesa proto nejsou jednorázovou akcí, ale součástí dlouhodobé snahy vytvořit pro tetřevy vhodnější prostředí. „Ve střední Evropě se tetřev hlušec vyskytuje jen velmi ostrůvkovitě. V řadě oblastí, kde byl dříve běžný, vymizel. V České republice patří mezi kriticky ohrožené druhy živočichů,“ dodal Myslikovjan.