Prvním československým starostou Moravské Ostravy se stal syn chudého obuvníka z vesničky u Přerova. Jan Prokeš vychodil jenom základní školu, přesto se stal dlouholetým starostou jednoho z největších měst, poslancem, zastupoval Československo v Paříži, vystavěl největší radnici a také si poseděl za mřížemi jako politický vězeň. Tento nekompletní výčet se dá srovnat takřka s fiktivním Járou Cimrmanem.
Jeho otec František byl vyučeným obuvníkem, ale v Černotíně, kde se budoucí ostravský politik narodil, mu profese k uživení rodiny nestačila, tak si přivydělával jako obecní sluha. Jan Prokeš byl později znám jako velký podporovatel kultury a vzdělanosti. Založil v Ostravě městský archiv a významně se zasadil o rozvoj muzea a knihovny. Vychodil ale pouze černotínskou malotřídku, po které následovala utrakvistická (tj. dvojjazyčná, česko-německá) škola v Hranicích.
Jan se dobře učil a chtěl pokračovat na jediném českém gymnáziu v regionu, které se nacházelo ve Valašském Meziříčí. Rodina ale na jeho studium neměla peníze, a tak mu nezbývalo nic jiného, než se vyučit v otcově řemesle, jak bylo zvykem. Nedostatek formálního vzdělání mu však nebránil ve vyhraněných politických názorech, pro něž však v konzervativních Hranicích nenašel zastání.
Jan Prokeš byl tělem i duší socialistou a roku 1896 odešel do dělnického města - Moravské Ostravy, kde vstoupil do obuvnických odborů. Záhy po vstupu se stal předsedou a nabíral na popularitě díky svým charismatickým projevům. Hornické noviny Na zdar mu nabídly pozici redaktora, z nich pak přešel pracovat pro sociálně-demokratický deník Duch času. Většina dobových novin se nijak netajila svým ideologickým ukotvením a pro výběr redaktorů bylo klíčové často jejich politické přesvědčení. Punc nezávislých médií tehdy rozhodně nehledaly, a tak byl socialista Prokeš ideálním kandidátem na novináře. Na přelomu 19. a 20. století se pro své politické názory dostával do konfliktu se zákonem a opakovaně si musel odsedět kratší tresty ve vězení.
Za mřížemi strávil někdy pár dní, jindy měsíc. Propagace socialismu totiž v Rakousko-Uhersku byla do určité míry ilegální. To se změnilo s volbami roku 1907. Volební reforma tehdy zavedla všeobecná hlasovací právo pro muže a zrušila kuriální systém, který zvýhodňoval šlechtu ve volbách do Říšské rady. Nově tak zásadní průlom do parlamentu udělali socialisté a mezi nimi i Jan Prokeš, který ve funkci vytrval až do rozpadu Rakouska-Uherska. Jen v období první světové války musel sloužit ve vojsku, tak jak řada jiných poslanců.
Se vznikem Československa však jeho politická hvězda ještě stoupla. Byl československým poslancem před prvními volbami v roce 1920 i po nich, a pak až do své smrti v roce 1935. Rodící se Československo zastupoval na mírové konferenci v Paříži, kde vzniklo meziválečné uspořádání Evropy. Jan Prokeš se do Paříže dostal díky své znalosti slezské otázky a pomáhal řešit těšínskou hranici, jejímuž utvoření předcházela sedmidenní válka Čechoslováků s Poláky.
V křesle starosty Moravské Ostravy vystřídal význačného německého stavitele Hanse Ulricha a zasloužil se o rozvoj města. Kromě výstavby slavné ostravské radnice za jeho starostování došlo k rekonstrukci městských jatek, kanalizační sítě, vodárenských zařízení a komunikací v Moravské Ostravě anebo zařídil umístění českého divadla v dnešní budově Divadla Antonína Dvořáka (tehdy městské divadlo).
Jan Prokeš měl sedm dětí. Poprvé se oženil v roce 1896 s Julií Frydeckou a podruhé v roce 1930 s Němkou Isidorou Hartwigerowou, což dokládá, že soužití Čechů s Němci před druhou světovou válkou zdaleka ne vždy bylo konfliktní. Dnešním dědictvím Jana Prokeše je krom radnice také např. Dělnická tělovýchovná jednota (DTJ), která byla komunistickou mocí zrušena pro angažmá organizace v protifašistickém odboji. V 90. letech byl ale tento dělnický sokol obnoven a dnes se k němu hlásí řada sportovních klubů. Jan Prokeš byl zkrátka u všeho a mohl by se zařadit k předobrazům fiktivního Járy Cimrmana, minimálně, co se týče politiky první třetiny 20. století.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
