Velká Ostrava, tak jak ji známe dnes, tady nebyla vždy. Pomineme-li populační boom způsobený rozvojem průmyslu, k největším městům Česka se Ostrava zařadila až pospojováním řady vesnic a taky dvou měst, Moravské s Slezské Ostravy. Jenže jedna část nového města se tradičně jmenovala jinak.
Dne 27. listopadu 1919 vydalo Ministerstvo vnitra nově vzniklého Československa výnos, který přejmenoval město Polská Ostrava na Slezskou Ostravu. Přesněji řečeno, tehdy šlo o městys. K oficiálnímu povýšení na město došlo o rok později. V kontextu doby šlo o logický krok. Češi se emancipovali od nadvlády Habsburků a jejich mnohonárodnostního státu. Vlna nadšení pro českou věc se nejspíše odrazila i v přejmenování města.
Navíc vztahy Československa s Polskem nebyly po 1. světové válce příliš dobré. Poznamenal je spor o Těšínsko doprovázený sedmidenní válkou, dodnes jediným ozbrojeným konfliktem v moderních dějinách na našem území.
Změna názvu Polská Ostrava však byla na stole již delší dobu. Roku 1904 se na této změně názvu usnesl už obecní výbor Polské Ostravy. Tato ambice regionálních politiků ovšem nedošla oficiálního posvěcení. Na zmíněný štempl od Ministerstva vnitra si museli počkat až po změně režimu. Zajímavostí je, že v roce 1919 přestal platit původní argument ke změně názvu.
Ve svém návrhu obecní politici tehdy tvrdili, že největší problém jména Polská Ostrava tkví v poštovních zásilkách. Nepozorní nebo neznalí pošťáci ze vzdálenějších konců Rakouska-Uherska zásilky posílali do polské části státu, tedy do Haliče. Než došlo k nápravě omylu, dopisy místo pár dní putovaly třeba týdny. Se vznikem Československa však už šlo o mezinárodní zásilky, nikoliv ty vnitrostátní, a tak poštovní problém nebyl tolik palčivý.
Celá situace původně nejvíce dráždila skupinu slezských vlastenců v čele s básníkem známým pod pseudonymem Petr Bezruč. Díky jeho básní Polská Ostrava se dozvídáme, proč jim vadil název Slezská Ostrava, přestože Bezručovo nejslavnější dílo se jmenuje Slezské písně.
Slavnou sbírku poezie jen těžko můžeme považovat za výplod konzervativně smýšlejícího člověka, nicméně v tomto ohledu tomu tak bylo. V básni argumentuje letitou ustáleností názvu a také tím, že polská řeč má v kraji svou tradici a řada slov z polštiny se zde běžně používá. Uvádí např. dachu, z polského slova dach tj. střecha. Na úvod se nevyhne reakci na průmyslový život černého města a připomíná, že Polská Ostrava tady byla ještě v době, kdy Ostravice byla čistá a všude vál čerstvý vánek. Čili před příchodem Rotschildů a průmyslové výstavby.
V tom se však básník trochu pletl. Název Polská Ostrava je skutečně starý, ale ustálil se až někdy v 15. století a před tím se městečko na hranici Moravy a Slezska jmenovalo Vendická nebo-li Slovanská Ostrava. Prapůvodní název se však neprosadil.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
