DRBNA HISTORIČKA: Moravští Američané. Z Beskyd vedla cesta z Frenštátu rovnou do Texasu

Frenštát je však pravděpodobně městem, z něhož odešlo nejvíce lidí z celé Moravy, což vzhledem k tomu, že se jedná o zhruba desetitisícové město, není zcela bez zajímavosti. Moravská migrace do USA v zemi přistěhovalců také zanechala významnou stopu. Dodnes zde působí Moravská církev, která sama sebe považuje za jednu z nejstarších protestantských církví na světě, díky kořenům v českém reformačním hnutí 15. století. Což má s Frenštátem jen málo společného. Alespoň s tím texaským, jelikož 40 rodin zakladatelů beskydsko-americké obce se hrdě hlásilo ke katolictví, jakožto menšinové křesťanské denominaci v USA.

Základní příčina rozsáhlé emigrace z Beskyd tkvěla v tradici tkalcovského řemesla, kterému se přestalo pod horami dařit. Tkalcovský cech doložený ve Frenštátě k roku 1598 je nejstarším řemeslnickým cechem ve městě a tradice tohoto druhu výroby zde přetrvala dlouhá staletí,

Později tkalcovské stavy fungovaly v domácnostech, kde jejich produkty odebírali podomní nákupčí, tzv. formani. Tento systém na bází rozptýlené manufaktury typický pro 17. století v chudém kraji přetrval až do časů pokročilé mechanizace výroby v 19. století. Jenže žádný strom neroste do nebes a zejména rozsáhlá produkce bavlny z USA vedla ke krachu tohoto druhu podnikání na Valašsku. Nutno podotknout, že v případě tkalců-domkařů šlo vždy spíše o přivýdělek k zemědělskému hospodářství, kterému se věnovali, když nebyli na poli.

Řada lidi se tak vydala do země, kde se tkalcovství dařilo. Americký jih se díky svému bavlnářství také dostal do občanské války se severní částí soustátí. Americká občanská válka v letech 1861-1865 také utlumila na čas migrační vlnu, která se však po jejím skončení opět rozjela.

První organizovaná skupina z Frenštátu odjela v roce 1836. Život v zámoří popisuje poměrně bohatá korespondence, kterou emigranti vedli se svými příbuznými v rodné zemi. Často je lákali, ať za nimi přijedou, což se často stávalo. Jejich snahy podporovali i obchodní zástupci přepravních společností lákající zájemce právě v lokalitách, kde místní s možností odchodu za oceán byli obeznámeni od svých příbuzných a známých.

Ve Frenštátě se traduje, že v druhé polovině 19. století nebyl ve městě dům, z něhož by někdo do Ameriky neutekl. Kromě Texasu bylo další cílovou destinací např. Nebraska na středovýchodě, kde dodnes žijí početné komunity českých přistěhovalců. V celých USA se během sčítání lidu v roce 2000 přihlásilo k českému původu přesně 1262.52 .

Ačkoliv bouřlivé politické události 20. století vyvolaly ještě řadu migračních vln, ekonomickou migraci, jakou byla ta z Frenštátu v podstatě ukončil Imigrační pakt z roku 1924. Federální zákon tehdy zásadním způsobem omezil migraci pomocí kvót a byl namířen právě na nově příchozí z východní Evropy a také z Asie.