K unikátu Ostravy patří také její haldy v čele s Emou. Na umělém kopci z navršené hlušiny roste tráva i v zimě, díky termickým reakcím uvnitř vrcholku z vytěžené hlušiny. Ta se tam nanášela dlouhé roky a správně se jmenuje Trojice podle dolu, odkud pochází.
Historie haldy Ema se začala psát v roce 1861 nikoliv tím, že by se na místě dnešního kuriózního umělého návrší začal vršit materiál, ale naopak kopáním v jámě Emma. Pojmenování těžební jáma získala podle manželky hraběte Jana Nepomuka Wilczeka, Emmy Maria Emo Capodilista.
Wilczekové patřili k tradičním magnátům uhelných revírů ostravska, když zde začali z dolováním černého zlata již na konci 18. století. Starý slezský rod se usadil v Dobré u Frýdku si nechal své jméno Vlček poněmčit s tím, že do hraběcího stavu byl první Vlček povýšen už Karlem IV.
Co se týče šlechtického podnikání, rod sklízel řadu úspěchů a stal se jedním z největším pozemkových vlastníků v regionu. Rozsáhlé majetky byly jednoznačným úspěchem rodiny, ale podle dostupných údajů, na ostravsku rozhodně nebyli oblíbení. Horníci ve Wilczekových provozech se setkávali s typickými problémy dělníků v časech takzvaného divokého kapitalismu 19. století.
Pracovali v těžkých podmínkách za malou odměnu a právě ve Wilczekových dolech se jen obtížně prosazovalo zkrácení pracovní doby na 12 hodin denně. Opakovaně se jeho zaměstnanci pouštěli do stávek a nejrůznějších revolt. Kromě četných kritických textů v tehdejším tisku je reflektoval i nejzvučnější hlas popisují tíživé sociální poměry mezi horníky.
Popsal v básni Ostrava jeden z konfliktů horníku se svým zaměstnavatelem Petr Bezruč. Zajímavá je zmínka na smích znějící z Vídně. I zde by jsme mohli čekat odkaz na Jana Nepomuka Wilczeka. Ten totiž žil ve Vídni a situací ve svých ostravských dolech se příliš nezabýval. Měl úplně jinou vášeň, než uhelné podnikání.
Jeho hlavním zájmem bylo cestování a proslul sponzorstvím první polární expedice Rakouska-Uherska v 70. letech 19. století. Sám se dobrodružných výprav účastnil a doputoval až do oblasti Barentsova moře, kde po něm byl pojmenován Wilczekův ostrov a Wilczekova země.
Dnešní halda pak vznikla především z návozů hlušiny z dolu Trojice, pojmenované po Svaté Trojici, a správně se i halda jmenuje Trojice. Název Ema však zlidověl. Wilczekové o své majetky v Ostravě přišli se znárodněním Benešovými dekrety, hlušina se na haldu však navážela ještě řadu let, ale již v režii centrálního hospodářství.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Aktualizováno 17. prosince, 13:00
