Počasí dnes7 °C, zítra7 °C
Úterý 26. listopadu 2024  |  Svátek má Artur
Bez reklam

Falešní bankéři, podvodné investice i romantičtí lékaři z Jemenu, trestná činnost na internetu stále stoupá

Trestná činnost na internetu stoupá. Falešní bankéři, podvodné investice i romantičtí lékaři z Jemenu – podobných případů musí policisté nejen v Jihočeském kraji řešit desítky měsíčně. Nárůst kyberkriminality je natolik vysoký, že jeho řešení si Policie České republiky stanovila jako jednu z letošních priorit. „Podvodníci se snaží být vždy o jeden krok před námi, nejúčinnější obranou je proto prevence,“ říká tiskový mluvčí a preventista jihočeských policistů poručík Miroslav Šupík.

Kyberbezpečnost je jedna z priorit policie pro tento rok, proč tomu tak je?
V dnešní době se nám velká část trestné činnosti přesouvá na internet a do prostředí sociálních sítí. Podvodů typu falešný bankéř, podvodné nabídky k investicím nebo klamný zájem o koupi inzerovaného zboží máme nyní opravdu hodně. Jsou to až desítky případů měsíčně.

Jak dlouho už tento trend trvá?
Největší nárůst zaznamenáváme od doby covidu. Tehdy jsme všichni fungovali převážně přes internet a sociální sítě. Pro podvodníky to byla skvělá příležitost. Po skončení pandemie a návratu k běžným životům však k poklesu tohoto typu kriminality nedošlo, spíše naopak. Případů stále přibývá.

Jaké metody internetoví zločinci ke svým podvodům nejčastěji používají?
Nejčastější jsou telefonáty falešných bankéřů a investičních bankéřů, kteří se zaměřují zejména na investice do kryptoměn či akcií různých společností. Registrujeme také podvody při prodeji a nákupu zboží přes internet. V neposlední řadě jsou tu také případy, kdy se oběti ozve podvodník, který se vydává například za lékaře z Jemenu nebo vojáka z Afghánistánu.

Jak tyto podvody odhalit, existuje nějaká univerzální rada?
Objasněnost těchto případů není v současné době bohužel nikterak vysoká. Důvodem je především kvantita a sofistikovanost těchto podvodů. Obrana přesto existuje. Je jí především prevence. Proto jsme počátkem roku 2023 založili projekt Kyberádce, s kterým cestujeme po různých institucích, přednášíme a snažíme se veřejnost informovat o nejnovějších trendech podvodníků, aby věděli, jak je poznat a jak se jim ubránit.

Můžete uvést nějaké konkrétní příklady?
Například u telefonátů podvodných bankéřů by vám měla být podezřelá jakákoliv neočekávaná informace o vašem účtu. Pokud vám někdo volá kvůli napadení vašeho účtu, potvrzení zadané transakce nebo údajně sjednanému úvěru, měli byste zpozornět a vše si raději ověřit u svého osobního bankéře nebo přímo na pobočce Vaší banky. Celkově je pak důležité myslet na to, že byste nikomu telefonicky nebo přes internet neměli sdělovat vaše osobní údaje, přístupové údaje k internetovému bankovnictví nebo informace o vaší platební kartě. Pokud podvodníkovi sdělíte číslo vaší karty, její platnost a bezpečnostní kód, může si vytvořit její elektronický duplikát a prakticky s ní neomezeně platit, aniž by vám ji fyzicky vytáhl z peněženky.

Evidujete také nějaké případy vydírání na základě choulostivého obsahu?
Ano, v posledních týdnech jsme řešili několik podobných případů. Vždy to probíhá velice podobně. Na sociálních sítích přijde podezřelá žádost o přátelství, oběť ji přijme, načež ho podvodník, často vystupující jako žena, kontaktuje pomocí zpráv a rychle stočí konverzaci k sexu. Poté z oběti pomocí videa nebo fotek vyláká nějaký choulostivý materiál, na jehož základě ho začne vydírat. Všem bych proto doporučil při komunikaci na sociálních sítích obezřetnost. Pokud vás kdekoliv na internetu nebo prostřednictvím sociálních sítí kontaktuje neznámá osoba, nikdy nereagujte na výzvy s nevhodným obsahem. V žádném případě nezasílejte cizím osobám své intimní a choulostivé fotografie nebo videa.

Na koho se se svými přednáškami zaměřujete? Kdo je tou nejohroženější skupinou?
Dá se říct, že ohrožení jsme úplně všichni. Při přednáškách se setkávám s názory, že seniorů se to netýká, protože nepoužívají internet, sociální sítě ani chytré telefony. Mladší generace si zase myslí, že jsou chytří, s technologiemi to umí, a proto se jim to nemůže stát. Skutečnost je ale taková, že poškozené máme ve všech věkových kategoriích. Jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé i vedoucí a majitelé firem. Není to tak, že obětí musí být jen nezkušený senior, ohrožený je opravdu každý.

Informační gramotnost mladší generace tedy není účinnou obranou?
Ne nutně. Musím říct, aniž bych chtěl pachatele chválit, že sofistikovanost a kvantita podvodů je na takové úrovni, že s podvodem se někdy alespoň okrajově setká opravdu každý. Souvisí to i s rozvojem umělé inteligence, která jim pomáhá podvody dotáhnout téměř do dokonalosti.

Jedna má známá, která při podvodném telefonátu přišla o statisíce, mi vyprávěla, že rozhovor s falešným bankéřem byl plný psychického nátlaku a ponižování. Je to jejich klasický postup?
Přesně tak, je to způsob, kterým pracují zcela běžně. Snaží se vás vystrašit a zmanipulovat. Říkají, že vidí, jak vám utíkají peníze, a že je potřeba to rychle řešit. Vytvářejí velký nátlak, iluzi strachu a nechtějí vám dát prostor na to se zamyslet a uvědomit si, že na tom něco nehraje. Často volají uprostřed noci, aby využili vaší rozespalosti. Bohužel jim to zatím takto stále vychází.

Říkáte, že pachatelé jsou chytří a neustále se zdokonalují, vyvíjí se i nástroje pro jejich dopadení?
Samozřejmě se zlepšujeme, skutečnost je ale taková, že pachatelé se budou vždy nažit o to, aby byli krok před námi. To oni najdou inovativní způsob, jak z lidí podvodně vylákat peníze. Když se například rozšířil podvod pomocí automatů na Bitcoiny, zvýšili jsme u těchto přístrojů hlídkovou činnost a snažili jsme se o riziku informovat lidi, kteří šli bitcoinmat použít. V jeho okolí jsme také rozmístili informační letáky. Několikrát se nám podařilo podvod překazit a uchránit lidem alespoň část peněz, jiní nás ale odmítli a peníze do automatu vložili i přes naše varování. Podvodníci se situaci s informačními letáky přizpůsobili tak, že o nich obětem předem řekli s tím, že se jedná o nástroj podvodníků, kteří nechtějí, aby lidé své peníze uchránili.

Kolik kyberzločinů nyní evidujete a jak si letošní rok stojí v porovnání s tím minulým?
V tomto ohledu mohu srovnat například rok 2021 s tím uplynulým. Zatímco v roce 2021 jsme evidovali 593 případů, v roce uplynulém to bylo 1081. A v roce 2016 to přitom bylo pouze 261 případů.

Vzpomenete si na nějaký zajímavý případ, který vám osobně utkvěl v hlavě?
Ano, stal se na Českokrumlovsku. Podvodník se při něm vydával za lékaře působícího v Jemenu a podařilo se mu tak z ženy vylákat přes pět milionů. Podobně zajímavých případů ale bylo více, řešili jsme i případy, kdy se podvodníci vydávali například za vojáka z Afghánistánu nebo pracovníka na ropné plošině v Norsku.

Jaká je při internetových podvodech šance, že se obětem odcizené peníze vrátí?
Bohužel velice nízká. Když peníze odejdou, většinou míří rovnou na zahraniční účty do zemí, s kterými nemáme smlouvy o mezinárodní natož policejní spolupráci. Pachatelé nyní pro převod našich peněz hojně využívají okamžitou platbu. Je jedno, kam to pošlete, ale peníze odcházejí do několika vteřin a jsou většinou nenávratně ztracené.

Mohou s překažením podvodu pomoct také banky?
Zlepšují se v tom. Banky znají vaše finanční návyky a když odešlete nějakou podezřelou platbu, banka se vás často zeptá, zda to opravdu chcete udělat. Dá vám tak poslední šanci, si to rozmyslet a peníze si zachránit.

Jak se vlastně člověk dostane do hledáčku internetových podvodníků?
Je to samozřejmě díky osobním údajům, které na internetu zadáváme. Když se registrujete na jakýkoliv e-shop, tak vyplňujete svoje osobní údaje a často po nás chtějí, abychom povolili jejich využití na marketingové účely. Tyto kontakty se shromažďují v určitých balíčcích. Bohužel jsme se dozvěděli, že právě tyto databáze jsou na darkwebu velice dobře dostupné. Můžou tam být až statisíce kontaktů. Podvodníci používají také volně dostupné informace a kontakty. Na služební čísla policie proto chodí mnoho esemesek i podvodných hovorů.

Když chodíte na přednášky, říkají vám posluchači často, že mají podobnou zkušenost?
Často se stává, že už se stali obětí, nebo že to na ně někdo alespoň zkoušel. V pár případech mi posluchači řekli, že s nimi podvodník právě komunikuje. Zajímavé je, že kdykoliv mluvím o případech s podvodníky, kteří se vydávají za lékaře z Jemenu nebo vojáky, posluchači se smějí. Po přednášce za mnou však chodí a přiznávají, že podobný případ mají například v rodině.

Co se těchto případů týče, čím si vysvětlujete, že lidé takový podvod neodhalí?
Určitě tam hraje velkou roli empatie a osamělost oslovených lidí. Primární je ale manipulace ze strany pachatele, záměrně cílí na starší ženy nebo i na ženy ve středních letech, u kterých předpokládají osamělost. Pachatel si s nimi začne psát. Konverzuje zcela nezávisle, je s obětí v každodenním kontaktu, zajímají se o její koníčky a neustále projevuje náklonost. Snaží se vybudovat pocit důvěry, pak teprve začne z oběti lákat peníze. Když se vrátím k případu s lékařem z Jemenu, paní s podvodníkem komunikovala více než dva roky.

Jak se s odhalením těchto dlouhodobých podvodů vyrovnávají sami oběti?
Je to pro ně velice těžké. Zažil jsem i případy, kdy nám poškození nechtěli věřit. K oznámení je dohnala rodina a oni nám ani přes veškeré důkazy nevěřili, že na druhé straně telefonu seděl celou dobu podvodník. Stále nám tvrdili, že to nemůže být pravda, že je skutečný a přijede za nimi, až bude mít dostatek peněz. Jedna oběť nám řekla, že sice přišla o peníze, ale ty roky s podvodníkem si opravdu užila. Konečně se o ni někdo zajímal. Až takto dokážou podvodníci svou oběť zmanipulovat. Zažil jsem případ, kdy se žena zamilovala do vojáka z Afghánistánu a při výslechu nám řekla, že kdyby se každý muž choval jako ten podvodník, bylo by méně rozvodů.

A co vy osobně, setkal jste se nějakým internetovým podvodníkem?
Zprávy mi chodí neustále. Falešný bankéř nebo investor mi ale ještě nevolal. Setkal jsem se už ale s podvodem, který využíval umělou inteligenci. Volalo mi neznámé číslo, z kterého se ozýval robotický hlas, který se vydával za komunikační automat jedné z českých bank.

Když člověk něco podobného zažije, měl by to oznámit?
Určitě, může nám to pomoci odhalit nové způsoby, které podvodníci používají. Důležitá jsou také čísla a emaily, na kterých podvodníci komunikují. Je ale potřeba říct, že podvodníci dokážou své číslo skrýt a vydávat se za kohokoliv jiného. Volají pod číslem banky a když zavoláte zpět, opravdu to vezmou v té bance, ale o předchozím telefonátu nic nevědí. Aby podpořili své lži, využívali i policejní čísla, ze kterých vám zavolali a potvrdili tvrzení předchozího podvodníka. Lidé pak uvěřili, že jejich účet je opravdu vykrádán a své peníze dobrovolně odeslali do rukou podvodníků. Nyní už ale policejní čísla tímto způsobem napodobit a zneužít nelze.

Ohodnoť článek

Foto Policie ČR

Štítky policie, kyberzločiny, podovdy, krádeže, internet, investice, Miroslav Šupík

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Falešní bankéři, podvodné investice i romantičtí lékaři z Jemenu, trestná činnost na internetu stále stoupá  |  Krimi  |  Ostravská Drbna - zprávy z Ostravy a Moravskoslezského kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.