V lednu roku 1919 zaútočily jednotky čerstvě utvořeného Československa na sporném území Těšínska na polské jednotky. Krátký konflikt na desetiletí poznamenal vzájemné vztahy obou zemí. Jde při tom o jediný válečný konflikt v moderních dějinách, kterého se na svém území náš stát oficiálně účastnil.

Ostrava patřila ke specifickým místům, kde se příchod industriální revoluce ruku v ruce s problémy moderní doby odrazil obzvláště silně. Jedním z úskalí doby byl i nezřízený alkoholismus. Fenomén doby se za ostravskými dělníky na přelomu 19. a 20. století vydal zkoumat známý lékař a vědec Rudolf Wlassak.

Slavný hudební skladatel je životem i dílem rozpůlený mezi moravskou metropoli a malebné podhůří Beskyd, kde se ve stínu ruiny hradu Hukvaldy narodil a shoda okolností vedla k tomu, že zde vedla i jeho poslední životní cesta.

Dnešní dominantou Ostravy je radnice se svou vysokou věží, panorama Dolních Vítkovic nebo některé z jiných moderních staveb. Město má však i svou středověkou historii, její připomínkou je malá kamenná zídka nedaleko kostela svatého Václava. Drobná ruina je reliktem středověkých hradeb Moravské Ostravy.

K unikátu Ostravy patří také její haldy v čele s Emou. Na umělém kopci z navršené hlušiny roste tráva i v zimě, díky termickým reakcím uvnitř vrcholku z vytěžené hlušiny. Ta se tam nanášela dlouhé roky a správně se jmenuje Trojice podle dolu, odkud pochází. 

Severozápadně od Ostravy se nachází malý region, který je specifický svou německou tradicí. Kola historie hranice německého státu odvály stovky kilometrů daleko, přesto si na Hlučínsku „Prajzáci” drží svou unikátní národní tradici. Jak se z Čechů stali Němci a pak zase zpátky Češi? Vesnice a městečka v malém okrese vláčely velké dějiny Evropy.

Elektřina je krví infrastruktury naší současné civilizace. Intenzivní výstavba elektrické sítě se pojí především s první československou republikou. Elektrárny se však stavěly v českých zemích několik desetiletí před rozpadem Rakouska-Uherska. Klíčovou technologii budoucnosti tehdy rozvíjeli soukromí podnikatelé, stát se o ni příliš nezajímal, a ani v Ostravě tomu nebylo jinak.

Víkendoví výletníci rádi zavítají na bájnou horu Radhošť, pod kterou se nachází městečko Frenštát. Jiné město tohoto jména v Česku nenajdete, ale přesto není jediným Frenštátem na světě. V americkém Texasu se nachází stejně pojmenovaná malá osada. Založili ji emigranti z Beskyd, kteří kvůli špatné ekonomické situaci houfně utíkali za americkým snem.

Že mají Ostraváci mezi svými českými soukmenovci svá specifika není žádným tajemstvím. Kulturní rozdíly mezi regiony jsou běžné všude a nevznikly náhodou. Ostrava svým „krátkým zobákům" a „razovitosti” vděčí rozsáhlé migraci, kterou přitáhl rozvoj průmyslu v 19. a 20. století. 

Historie opavských Přemyslovců se začala psát s obtížným hledáním dědice Přemysla Otakara II. Místo království získal jeho nemanželský syn Mikuláš Opavské vévodství. Jeho potomci žili ještě 200 let po smrti posledního přemyslovského krále roku 1306 v Olomouci. Rod vlastnil dnešní slavný Faustův dům v Praze, z jejich časů pravděpodobně také pochází mystická pověst o smlouvě s ďáblem.