Velká Ostrava, tak jak ji známe dnes, tady nebyla vždy. Pomineme-li populační boom způsobený rozvojem průmyslu, k největším městům Česka se Ostrava zařadila až pospojováním řady vesnic a taky dvou měst, Moravské s Slezské Ostravy. Jenže jedna část nového města se tradičně jmenovala jinak.

Prvním československým starostou Moravské Ostravy se stal syn chudého obuvníka z vesničky u Přerova. Jan Prokeš vychodil jenom základní školu, přesto se stal dlouholetým starostou jednoho z největších měst, poslancem, zastupoval Československo v Paříži, vystavěl největší radnici a také si poseděl za mřížemi jako politický vězeň. Tento nekompletní výčet se dá srovnat takřka s fiktivním Járou Cimrmanem.

Dějiny města Ostravy se nepsaly jen kolem vysokých pecí. Před rozvojem industriálních provozů byla sice málo významným pohraničním městečkem, ale i tak občas vstoupila do velkých dějin. Jejím vlastníkem se v 15. století stal bouřlivák mezi husitskými radikály, Jan Čapek ze Sán.

Kostel sv. Hedviky v Opavě se snad ve všem vymyká typickým barokním kostelům, které lemují naši zem. Jako své závěrečné opus magnum ho vybudoval architekt Leopold Bauer a do stavby promítnul své neobvyklé představy o víře. Kostel ve své pohnuté historii nejprve sloužil armádě, náboženským svatostánkem se stal až po desítkách let.

V ostravské aglomeraci se nachází město, které se může pyšnit velmi kuriózními charakteristikami, jež nemají napříč Českem obdoby. Havířov je nejmladším městem státu a to není zdaleka vše, čím se vymyká.

Ostravskou část Vítkovice si dnes spojujeme především s průmyslem, eventuelně extraligovým týmem ledního hokeje HC Vítkovice. Uprostřed však najdeme také empírový zámek, říká se mu Vítkovický železárenský zámeček. S místním průmyslem jde jeho historie ruku v ruce.

Název města Frýdek-Místek vznikl vlastně omylem. Ačkoliv spojování menších obcí do větších celků bylo trendem doby, na názvu se místní dlouho nemohli shodnout, až zůstalo administrativní provizorium s pomlčkou. V pozadí sporu mohla být i rivalita mezi oběma městy, do níž přinesly zásadní příspěvek vyhrocené nacionální konflikty přelomu 19. a 20. století mezi Čechy a Němci.

Na Masarykově náměstí stojí mariánský sloup jako připomínka morové epidemie z konce 17. století. Je památkou jedné z mnoha smrtících epidemií infekčních chorob, které byly v naší minulosti největším ohrožením lidského života.

Co se týče počtu obyvatel, každý ví, že moravskoslezská metropole je třetím největším městem po Praze a Brně, a až s dlouhým odstupem následují další krajská města. Zatímco všechna tato města patřila k významnými historickým centrům již od středověku, Ostrava byla málo významným pohraničním městečkem. Změna nastala během pár let a pamětníci ji mohli pozorovat na vlastní oči.