Kostel sv. Hedviky v Opavě se snad ve všem vymyká typickým barokním kostelům, které lemují naši zem. Jako své závěrečné opus magnum ho vybudoval architekt Leopold Bauer a do stavby promítnul své neobvyklé představy o víře. Kostel ve své pohnuté historii nejprve sloužil armádě, náboženským svatostánkem se stal až po desítkách let.

Výstava v prostoru ostravského odborného pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ) představí rod Habsburků a jejich podnikatelské aktivity na území Moravy a Slezska. Ukáže je například jako zakladatele dolů a hutních podniků. Výstava začala dnes a potrvá do 25. března, řekla mluvčí NPÚ Ostrava Petra Batková.

V ostravské aglomeraci se nachází město, které se může pyšnit velmi kuriózními charakteristikami, jež nemají napříč Českem obdoby. Havířov je nejmladším městem státu a to není zdaleka vše, čím se vymyká.

Ostravskou část Vítkovice si dnes spojujeme především s průmyslem, eventuelně extraligovým týmem ledního hokeje HC Vítkovice. Uprostřed však najdeme také empírový zámek, říká se mu Vítkovický železárenský zámeček. S místním průmyslem jde jeho historie ruku v ruce.

Povodně v polovině září v Moravskoslezském kraji zasáhly a poškodily 143 kulturních památek. Sečetl to Národní památkový ústav Ostrava (NPÚ), který odhaduje škodu na více než 130 milionů korun. Památkáři zaznamenávají aktuální stav a ztráty památkového fondu. Vlastníkům zasažených památek nabízejí v terénu odbornou pomoc při řešení situace.

Název města Frýdek-Místek vznikl vlastně omylem. Ačkoliv spojování menších obcí do větších celků bylo trendem doby, na názvu se místní dlouho nemohli shodnout, až zůstalo administrativní provizorium s pomlčkou. V pozadí sporu mohla být i rivalita mezi oběma městy, do níž přinesly zásadní příspěvek vyhrocené nacionální konflikty přelomu 19. a 20. století mezi Čechy a Němci.

Na Masarykově náměstí stojí mariánský sloup jako připomínka morové epidemie z konce 17. století. Je památkou jedné z mnoha smrtících epidemií infekčních chorob, které byly v naší minulosti největším ohrožením lidského života.

Co se týče počtu obyvatel, každý ví, že moravskoslezská metropole je třetím největším městem po Praze a Brně, a až s dlouhým odstupem následují další krajská města. Zatímco všechna tato města patřila k významnými historickým centrům již od středověku, Ostrava byla málo významným pohraničním městečkem. Změna nastala během pár let a pamětníci ji mohli pozorovat na vlastní oči.

Zděné zastávky v ostravském městském obvodu Poruba zdobí portréty známých osobností i zajímavá místa této městské části. Na první zastávce nechal obvod vytvořit obrazy skladatele Jana Šoupala a také jedné ze svých dominant - Oblouku.

Petr Lexa Přendík je ostravský historik, který působí jako kronikář na Úřadě městského obvodu Ostrava-Jih. Napsal několik knih a v roce 2020 založil projekt Ostravské pěšiny, v rámci kterého pořádá komentované prohlídky po celé Ostravě nebo fotopřednášky v ostravském kině Luna. „Byl to pro mě zázrak, protože normálně probíhají přednášky o historii v knihovnách s pár lidmi a přede mnou najednou sedělo skoro 500 lidí,“ popisuje svou první fotopřednášku v kině.