Víkendoví výletníci rádi zavítají na bájnou horu Radhošť, pod kterou se nachází městečko Frenštát. Jiné město tohoto jména v Česku nenajdete, ale přesto není jediným Frenštátem na světě. V americkém Texasu se nachází stejně pojmenovaná malá osada. Založili ji emigranti z Beskyd, kteří kvůli špatné ekonomické situaci houfně utíkali za americkým snem.

Že mají Ostraváci mezi svými českými soukmenovci svá specifika není žádným tajemstvím. Kulturní rozdíly mezi regiony jsou běžné všude a nevznikly náhodou. Ostrava svým „krátkým zobákům" a „razovitosti” vděčí rozsáhlé migraci, kterou přitáhl rozvoj průmyslu v 19. a 20. století. 

V poutním chrámu na Bruntálsku byly při nedělní mši instalovány ostatky významné české světice. Kousek její čelisti se našel ve Španělsku, od svatořečení Anežky České v těchto dnech uplynulo 35 let.

Historie opavských Přemyslovců se začala psát s obtížným hledáním dědice Přemysla Otakara II. Místo království získal jeho nemanželský syn Mikuláš Opavské vévodství. Jeho potomci žili ještě 200 let po smrti posledního přemyslovského krále roku 1306 v Olomouci. Rod vlastnil dnešní slavný Faustův dům v Praze, z jejich časů pravděpodobně také pochází mystická pověst o smlouvě s ďáblem.

Česko si dnes připomíná Den válečných veteránů, který každoročně připadá na 11. listopadu. V Ostravě se pietní akt uskuteční v Parku československých letců v jedenáct hodin. Vzpomínku válečných hrdinů přijde uctít také moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO) a jeho náměstci. Odvahu a hrdinství mohou lidé oslavit také připnutím symbolického vlčího máku na jakoukoliv část oděvu.

Velká Ostrava, tak jak ji známe dnes, tady nebyla vždy. Pomineme-li populační boom způsobený rozvojem průmyslu, k největším městům Česka se Ostrava zařadila až pospojováním řady vesnic a taky dvou měst, Moravské s Slezské Ostravy. Jenže jedna část nového města se tradičně jmenovala jinak.

Prvním československým starostou Moravské Ostravy se stal syn chudého obuvníka z vesničky u Přerova. Jan Prokeš vychodil jenom základní školu, přesto se stal dlouholetým starostou jednoho z největších měst, poslancem, zastupoval Československo v Paříži, vystavěl největší radnici a také si poseděl za mřížemi jako politický vězeň. Tento nekompletní výčet se dá srovnat takřka s fiktivním Járou Cimrmanem.

Dějiny města Ostravy se nepsaly jen kolem vysokých pecí. Před rozvojem industriálních provozů byla sice málo významným pohraničním městečkem, ale i tak občas vstoupila do velkých dějin. Jejím vlastníkem se v 15. století stal bouřlivák mezi husitskými radikály, Jan Čapek ze Sán.

Už příští týden si lidé z celého Česka připomenou Svátek zesnulých, lidově Dušičky. Příbuzní a další pozůstalí zamíří také na ostravská místa posledního odpočinku, aby uctili památku svých blízkých. Veřejných pohřebišť je městě v současné době celkem 22, na třech z nich přitom platí zákaz pohřbívání.

Festival svobody připomene v Třinci 35 let od sametové revoluce. Na akci, která má ukázat význam demokratických hodnot a svobody projevu, vystoupí například vyšetřovatel válečných zločinů Vladimír Dzuro či bývalý studentský vůdce Martin Mejstřík. Festival se bude konat v prostorách třinecké knihovny 22., 23. a 25. listopadu. Za pořadatele to dnes řekla Adéla Majerová.