Žáby na jaře migrují ve velkém. Aby nehynuly pod koly, staví dobrovolníci zábrany
Jarní oteplení je každoročně spojeno s velkým stěhováním žab a některých dalších obojživelníků. Mezi drobnými živočichy a vytouženými vodními lokalitami však často stojí strašák v podobě silnic. Pod koly aut jich pravidelně hynou tisíce. Aby je ochránili před tímto osudem, staví dobrovolníci podél vytipovaných komunikací speciální bariéry. Někteří též žáby vlastnoručně přenáší.
Na jaře se k životu kromě přírody probouzí i řada živočichů. Jsou mezi nimi i žáby, jež opouští svá zimoviště v momentě, kdy roztaje sníh a venku se oteplí. Drobní obojživelníci se v tomto období vydávají k rybníkům, tůním nebo mokřadům, kde kladou vajíčka.
Přesuny mohou být pro žáby velmi nebezpečné, jelikož musí překonat řadu překážek. Velkým strašákem jsou zejména silnice. Na řadu proto přichází dobrovolníci, kteří ve volném čase organizují akce zaměřené na jejich ochranu. Žáby například často přenáší přes frekventované úseky.
Co se děje v jarních tůních?
Ropuchy obecné i další žáby můžeme v těchto dnech pozorovat v tůních, jezírkách i při okrajích rybníků. Právě na jaře totiž nastává jejich nejaktivnější období. Drobní obojživelníci se totiž kvůli rozmnožování ve velkých počtech vracejí k vodě.
„Během roku se s těmito žábami častěji setkáte v lesích, na loukách nebo na různých vlhčích stanovištích, dokonce i v přírodních zahradách. Ve vodě trvale nežijí, ale jako obojživelníci ji nezbytně potřebují k rozmnožování. Samice zde kladou vajíčka a ve vodě probíhá i larvální vývoj: z vajíček se líhnou pulci, kteří postupně procházejí proměnou v malé ropuchy a opouštějí vodní prostředí," popsali odborníci z ostravské zoologické zahrady.
Dospělých samců bývá nepoměrně více než samic. „V období páření proto můžeme pozorovat i několik ropuších samců přichycených na jedné samici. Někdy je tato soutěživost tak intenzivní, že samici dokonce utopí," vysvětlili odborníci.
Třeba samice ropuchy klade do vody dlouhé rosolovité šňůry vajíček, které mohou měřit i několik metrů. Přestože v jedné snůšce bývá několik tisíc vajíček, přežije jen malá část potomků. Pulci i maličké ropuchy totiž čelí predátorům, nemocem i nepříznivým podmínkám. Právě vysoký počet vajíček je podle odborníků evoluční strategií, která zvyšuje šanci, že alespoň někteří jedinci dospějí.
Žabí hlídky
Ochránci přírody se v jarních měsících snaží migrující žáby a čolky uchránit před koly projíždějících aut. V některých úsecích silnic dobrovolníci instalují dočasné zábrany, které obojživelníky navedou na místa, kde se mohou bezpečně dostat na druhou stranu silnice. Takový bod však mnohdy chybí. V daných lokalitách tak slouží lapací pasti, do kterých se živočichové zachytí a lidé je poté manuálně přenášejí.
Žabí hlídky fungují na mnoha místech republiky. U vodní nádrže Šance v Moravskoslezských Beskydech například stavba bariér pro obojživelníky začala už v polovině února. Bílá fólie na dřevěných kolících má v nejkritičtějších úsecích zamezit obojživelníkům vstup na vozovku během jejich jarní migrace.
Zábrany vyrostly u silnice I/56 v úsecích kolem vodní nádrže. Osvědčily se už v roce 2024 a 2025, kdy pracovníci společnosti Soprea agilis přes komunikaci každý rok přenesli přes 3 800 obojživelníků, převážně skokanů hnědých. Na úseku přitom v minulosti hynuly vyšší desítky až stovky zvířat ročně.
Další dočasné bariéry vyrostly u silnice lemující spodní část vodní nádrže Bystřička. I tam předtím hynuly stovky živočichů, loni jich bylo přeneseno asi osm tisíc. Šlo převážně o ropuchy.
