Dnes, 12:30
V malém městě pod beskydskými svahy vznikl na konci 19. století první český turistický spolek. Jeho předseda Eduard Parma se z Frenštátu už tehdy pokoušel vytvořit centrum turismu.
Pohorská jednota Radhošť je v historických knihách známá jako první český turistický spolek. Vznikl už v roce 1884, oproti známějšímu Klubu českých turistů, jehož vznik se datuje až k roku 1888. Světlo světa spatřil v časech vyhroceného nacionálního zápolení mezi Čechy a Němci.
Jeho zrod přímo ve Frenštátě pod Radhoštěm, kde se odehrála zakládací schůze, není náhodou. Malé město i přes německy znějící název bylo po celou svou historii takřka výhradně české, tudíž na konci 19. století platilo za významné centrum českého obrození v regionu.
Nepřekvapí, že v době vzniku Pohorské jednoty Radhošť už existovalo v Beskydech několik německých turistických spolků, například Moravskoslezský sudetský horský spolek (založen 1881). Zakladatelé toho prvního českého, Eduard Parma a Štěpán Ježíšek, se také inspirovali u alpských turistických spolků a myšlenka na jeho vznik se zrodila ve Vídni.
Parma v hlavním městě Rakouska-Uherska vystudoval práva a odsud dobře znal také tradici rakouské alpské turistiky, kterou přenesl do rodných Beskyd, kde turistiku posléze podporoval i z pozice starosty Frenštátu. S českým charakterem Pohorské jednoty Radhošť to však není zcela jednoznačné.
Podle historiků se mezi členy nacházelo přibližně 15 % Němců. Vyvěšované cedulky jednoty byly povětšinou dvojjazyčné a moravskoostravský odbor spolku dokonce dlouho vedl spor za jejich přeměnu na cedulky čistě německé. Argumentoval dominancí německých zájemců o horskou turistiku. Příčiny německého zájmu nebyly ani tak kulturní, jako spíše socio-ekonomické, díky lepší pozicí Němců.
Na konci 19. století byla horská turistika doménou středních a vyšších vrstev společnosti. Projevilo se to i mezi samotnými členy Pohorské jednoty Radhošť, dominovali mezi nimi zejména úřednici, profesoři a učitelé. Dělníky či rolníky bychom mezi nimi hledali jen obtížně.
Zakladatelé ve stanovách odkazovali na vztah k „vlasti“ a už samotný vznik spolku v ryze českém městě naznačuje, že – podobně jako mnoho jiných spolků té doby – nesla i Pohorská jednota Radhošť určitý nacionalistický rozměr, i když v jejím případě nešlo o nic vyhroceného.
Jednoho ze zakladatelů, Štěpána Ježíška, pak můžeme zařadit k panslavistickému “vlastenectví” neb se záhy po založení spolku přestěhoval do Moskvy, kde zůstal do konce života. Jeho snaha o zřízení podobné turistické organizace v carském Rusku však nebyla povolena.
Konec potkal občanský spolek během “řádění” komunistů v 50. letech 20. století, ovšem nebyl to konec definitivní. V roce 1990 byla Pohorská jednota Radhošť ve svobodných poměrech obnovena a věnuje se dnes zejména pořádání akcí na Velkém Javorníku, který se tyčí nad Frenštátem. Aktivity má tak podobné, jako původní spolek, který se však na přelomu 19. a 20. století soustředil zejména na Radhošť a Pustevny, kdy se podílel na vzniku staveb architekta Dušana Jurkoviče: od hotelů, přes chalupy sloužící jako útulny nebo dodnes oblíbené vyhlídkové altány.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám