Chtěli jsme ukázat Ostravu jako moderní město plné zeleně, říká producentka Stínů v mlze Kateřina Ondřejková

Druhá série Stínů v mlze byla podle ohlasů diváků často hodnocena lépe než ta první. Čekala jste takový úspěch už při pročítání scénáře, nebo vás na tom něco překvapilo?
My jsme na tom zlepšení velmi usilovně pracovali. Kritiku a připomínky, které jsme dostali k první sezóně, jsme velmi důkladně analyzovali. Závěry, k nimž jsme došli, jsme se pak snažili dostat nejen do scénářů, ale také do jejich realizace. Ve střižně jsme už tak nějak cítili, že se nám to povedlo, ale to potvrzení ze strany diváků a odborné veřejnosti, že jsme se nemýlili, nám udělalo velkou radost.

Seriál se natáčel v Moravskoslezském kraji a zahrálo si v něm spousta ostravských herců a hereček, obě hlavní postavy – Magda Malá (Petra Špalková) a Martin Černý (Jiří Vyorálek) z regionu ale nepochází. Podstoupili nějakou jazykovou přípravu, aby byli dostatečně autentičtí?
Nepodstoupili. Já jsem se pouze snažila, aby mluvili spisovnou češtinou, bez pražských koncovek, což všichni herci věděli, ale ne vždy jsem byla na natáčení, a tak to museli hlídat i režisér a skriptka. Oni ale v Ostravě nežijí, takže to mnohdy ani neslyší. Někdy jsme malé opravy dělali v rámci postsynchronů. Paradoxně často i hercům ostravským, kteří nám sem tam nesprávnou koncovku použili.

Daří se vám pravidelně dostávat okrajový region na obrazovky a sklízet za to úspěch. Za minisérii Spravedlnost jste obdržela Českého lva, Vedlejší produkt patří určitě také mezi vydařené projekty. Čím myslíte, že to je? Je Ostrava tak atraktivním místem pro kriminální příběhy?
Tak já doufám, že nejen pro kriminálky, i když ten výčet mě trochu překvapil, že to tak může působit. Pro diváka je občerstvující, když se podívá  na neokoukaná místa. To prostě funguje. My jsme spolu s Radimem Špačkem a kameramanem Martinem Štěpánkem chtěli ukázat ne ponurou Ostravu, ale moderní město plné zeleně. Ale pokud mám být přesná, tak Stíny se točily i na mnoha jiných místech, než jen v Ostravě. Namátkou můžu říct, Beskydy, Český Těšín, Opava, Orlová, Bílovec, Mošnov a mohla bych ještě dlouho pokračovat.

Český divák nemá v televizi o kriminálky nouzi. Jak vytvořit tu opravdu kvalitní? Jsou to právě netradiční vedlejší linky, které obě série Stínů v mlze doprovázely, jak propuštěný vězeň Hrbek v první sérii, tak instalatér Jahoda v sérii druhé, nebo je v tom ještě něco jiného, čeho si běžný divák nevšiml?
Když pominu takové ty základní ingredience, že případy musí být napínavé, musí mít zvraty a divák hned neodhalí pachatele, tak průběžná linka nám dovoluje držet diváka v napětí, i když je případ, který se řeší v té které epizodě, vyřešen. My jsme navíc ve Stínech zcela záměrně ty průběžné linky provázali s životy dvou hlavních protagonistů.

Oba hlavní hrdiny – Magdu a Martina v obou řadách provázely jejich vlastní komplikované životní osudy, často velmi propracované jako samotné vraždy. Je to něco na čem si dáváte záležet – na samotných příbězích hlavních hrdinů?
Absolutně. To pro mě bylo naprosto zásadní ukázat, kdo jsou ti, kteří chodí denně do práce, v níž vidí tolik krutosti a nenávisti a zla a jaký to pak má nebo nemá vliv na jejich civilní životy. Velice jsme se snažili o to, aby životy Magdy a Martina byly stejně napínavé, jako jednotlivé případy, které řeší, aby v nich byly překvapivé momenty a vlastně i těžké zkoušky, kterými musí procházet. Chtěli jsme, aby je diváci měli rádi a rozuměli jim, proč se chovají, jak se chovají, i když s nimi nemusejí vždy souhlasit.

Druhé řady většinou nebývají úspěšnější než ty první, vám se ale povedlo diváka mile překvapit. Změnilo to i nějak plány fiktivní postavy Magdy Malé? Je nějaká šance, že by se na obrazovky vrátila v třetí sérii, nebo se již nebudete pokoušet úspěch druhé série překonat?
Poslední případ (tak se jmenovala poslední epizoda druhé série) je poslední případ. Já myslím, že v nejlepším se má přestat a slibuji divákům, že mám ve vývoji další látky, které by je mohli bavit minimálně stejně, jako Stíny v mlze.