Jablunkovské šance: Pás opevnění proti Turkům udivuje dodnes

Na pomezí našich východních hranic s Polskem a Slovenskem vznikla v raném novověku soustava opevnění proti tehdejší hrozbě tureckého vpádu. Z mohutných zdí a valů dnes již mnoho nezbylo, nicméně z vrcholku kopce nad Mosty u Jablunkova zbyla podivná terénní úprava ve tvaru hvězdy. Příběh opevnění dnes přinese další díl seriálu Drbna historička.
Celá řada terénních zvlnění, jam nebo vyvýšenin, v současnosti často zarostlých lesní vegetací, je výsledkem přetváření přírody lidskou rukou. Kdysi mohutné vojenské pevnosti jsou dnes ukryté pod korunami stromů v hustém lese. Jednoznačně to platí o Staré šanci, nejstarší raněnovověké pevnosti střežící Jablunkovský průsmyk z roku 1578, která se nachází na území dnešního Slovenska.
Tehdejší horní uherská zem byla jednou z mála částí kdysi pyšného uherského království, kterou v 16. století neovládali osmanští Turci. Dodnes je např. možné vyzkoušet autentické turecké lázně v Budapešti, které si zde dobyvatelé vedle mešit vystavěli. Z muslimských chrámů se v celém městě dochovalo jen jedno okno, ještě nedávno však byly hojně využívány hned dvoje turecké lázně.
SpolečnostZámek na golfovém hřišti. Barokní skvost v Kravařích změnila válka i 90. léta
Dobyvatelé z Bosporu si brousili zuby na celou střední Evropu po fiasku českého a uherského krále Ludvíka Jagellonského u Moháče roku 1526. Mladý panovník podlehl egoismu svých generálů a zpoza sešikované vozové hradby (ano, husitské válečné know-how se používalo ještě takřka 100 let po bitvě u Lipan) vyrazil vstříc smrti. Z dnešního Maďarska se stala na dlouhá desetiletí válečná zóna s řadou mohutných pevností. Pro případ, že by padly, se budovaly další hlouběji v habsburském území.
Zatímco v Čechách se středověké hrady proměňovaly v pohodlná renesanční sídla nebo rovnou zanikaly, blízkost „linie střetu“ s Osmanskou říší, která hrozila přinést křesťanskému světu civilizační zánik, vedla k budování nových pevností. Nebo jako v případě Hukvald či Helfštýna k přestavění středověkých hradních sídel do podoby modernějších pevností, což je jeden z důvodů, proč obě zmíněné zříceniny patří k největším na našem území.
Svým způsobem kuriózní stopu v krajině tímto způsobem zanechala výstavba protitureckého opevnění na zemské hranici mezi zeměmi Koruny české a Uhrami (tedy Slovenskem). Do tvaru hvězdy, dnes jasně viditelné v terénu, byla pevnost v Mostech u Jablunkova z roku 1621 přebudována v průběhu 17. století a díky čištění od náletových dřevin je přetvořený krajinný reliéf dobře viditelný dodnes.
SpolečnostKarel Schara se z Hrušova vydal do Indie, aby maloval, lovil tygry a skoro zdolal Everest
Poslední stavební úpravy pevnosti proběhly v 19. století, a pokud by v lokalitě lidská ruka už nezasáhla, vše by zarostlo lesem podobně jako ve zmíněné starší části pevnostního pásu na slovenské straně hranice. Turecké nebezpečí totiž postupně opadalo. Říše, která v 16. století ohrožovala celou Evropu, se držela svého konzervatismu a nestačila progresivním tendencím v západní a postupně i ve střední Evropě.
Své na straně Turků vykonaly i problémy, které přinesly dílčí klimatické změny v první polovině 17. století. Přinesly do centra Osmanské říše v Anatolii sucha i nečekané mrazy. Přírodu totiž nepřetvářel jen člověk, jako v podobě kopce přestavěného do tvaru hvězdy v Mostech u Jablunkova, ale sama příroda dokázala zatopit tak mocné říši, jako se stalo Osmanům.










Diskuze
0Diskuze je moderovaná. Prosíme o slušnou komunikaci.
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Komentování je jen pro přihlášené