29. srpen 1944 byl jedním z nejtragičtějších dnů v dějinách novodobé Ostravy. Na město udeřilo během jedné hodiny čtyři sta amerických bombardérů. Bombardování si vyžádalo smrt zhruba 540 lidí. Zničena byla velká část města včetně centra. Žádnou závažnější újmu však neutrpěly průmyslové podniky v Ostravě, které byly zamýšleným cílem bombardérů. Ty na ostravskou oblohu vzlétly z jihu Itálie.
Celá desetiletí se o události v Ostravě prakticky nemluvilo. O důvodech se dá podle historiků dlouze spekulovat. Bombardování města bylo překryto časem jinými válečnými událostmi. Dalším z důvodů mlčení mohl být fakt, že bombardování ihned využili nacisté k protispojenecké propagandě. Obětem náletu byl 31. srpna 1944 uspořádán pohřeb na ústředním hřbitově v Moravské Ostravě a ve Vítkovicích za účasti představitelů německé armády, okupační správy a NSDAP a také českých odborů.
Více ve známost vešla celá tragédie v Ostravě teprve před pěti lety, kdy město nechalo vyrobit nevelkou pamětní desku na Masarykově náměstí. U ní, ve čtvrtek 29. srpna, 80 let po náletu, se uskutečnil ve 14 hodin odpoledne vzpomínkový akt. A o tři hodiny později byl v městské části Zábřeh odhalen památník obětem bombardování.
Jeho autorem je ostravský sochař Lukáš Dvorský. Autor památník odhalil spolu s pamětníkem bombardování Rudolfem Gesierichem.
Podle Geisericha v Ostravě před 80 lety panovalo stejně slunečné počasí jako ve čtvrtek 29. srpna 2024. Ostravané chodili po ulicích a na přelétávající bombardéry prý byli zvyklí. Američané často přelétali nad Ostravou bombardovat průmyslové areály v Horním Slezsku. Hučení sirén proto příliš nikoho nevzrušovalo.
„Spolu s kamarádem jsme zrovna byli na haldě v Hrabůvce, chodili jsme se tam dívat na vlaky. Bombardéry jsme uviděli v dálce nad Svinovem. Na takové pohledy jsme byli zvyklí. Najednou z bombardérů začalo jakoby pršet. Jenže to nebyl déšť, to byly bomby. Zem se po námi třepala. Bombardování pokračovávalo od Svinova až po centrum města,“ líčil Gesierich 80 let staré okamžiky během odhalování památníku.
Pak už Rudolf Gesierich vzpomínal na rozbité Vítkovice i centrum Ostravy. Ve městě jsou četné proluky po tehdejším bombardování dodnes.
Nový památník obětem stojí v ulici V Troskách. Ta bombardování odnesla nejvíce. Před ním, od roku 1932, se jmenovala Hollarova. Jméno V Troskách získala právě až jako následek náletu. Podle historika Petra Lexy Přendíka bylo bombardováním ve městě zcela zničeno 123 domů, dalších 1 500 bylo poškozeno. I přes značné škody však ostravský průmysl, v té době ještě plně pracující pro nacistické Německo, nijak vážněji neutrpěl.
„Jednalo se o černý den v dějinách našeho města, kdy domovy Ostravanů postihla necelých devět měsíců před koncem druhé světové války takováto zkáza. Počet obětí byl navíc nešťastně umocněn skutečností, kdy se mnoho obyvatel domnívalo, že bombardéry – tak jako dříve – nad Ostravou pouze přelétají a zaútočí jinde, kdesi daleko,“ zrekapituloval ostravský primátor Jan Dohnal (ODS). A připomenul, že obdobné tragédie se nyní odehrávají jen pár stovek kilometrů na východ od Ostravy. „Ustupováním diktátorům nikdy nevede k ničemu dobrému,“ řekl.
Archiv města Ostravy při příležitosti 80. výročí připravil na svých webových stránkách fotogalerii tehdejších událostí. K dispozici je také jmenný seznam obětí. Alespoň tedy těch, které podařilo v nedávné době dopátrat.
V ostravském Zábřehu v kostele Navštívení Panny Marie se rovněž ve čtvrtek večer konala mše za všechny oběti náletu, celý vzpomínkový den ještě zakončil historik Přendík přednáškou na stejné téma. Na Masarykově náměstí jsou v těchto dnech umístěny informační tabule o náletu.
Nálet ze srpna 1944 zůstal z hlediska ztrát na životech nepřekonán i přesto, že spojenecká i sovětská letadla zaútočila na Ostravu do konce války ještě třicetkrát. Při všech náletech zahynulo zhruba dvě stě osob, při 13 náletech nebyl zabit nikdo.
Foto Jan Král
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
