Studující z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy pomáhají mapovat následky zářijové povodně v povodí Opavy. Během několika týdnů projdou zhruba sto kilometrů dlouhý úsek koryta řeky, která na Bruntálsku a Opavsku v polovině září napáchala největší škody. Obdobný výzkum univerzita provedla už v roce 1997, výsledky proto může porovnat.
Šetření probíhá pod záštitou výzkumného projektu, který se zaměřuje na přírodní a antropogenní georizika. V terénu je podle vedoucího katedry fyzické geografie UK Jakuba Langhammera asi deset studujících. Jde o studenty oborů hydrologie a fyzická geografie.
„Jejich činnost se nedotýká obyvatel ani nebude na překážku pracím při odstraňování následků povodně, proběhne rychle a v daném místě ho provádí malá skupinka či jednotlivec. Při mapování nesbírají osobní, ekonomické ani citlivé údaje o obyvatelích nebo provozovnách. Jde čistě o mapování průběhu a projevů povodně v korytě toku a údolní nivě,“ popsal Langhammer.
Projekt Georizika se zaměřuje na přírodní a antropogenní georizika. Podrobné studium hrozeb ve svrchních sférách planety Země podle odborníků přispěje k pochopení příčin jejich vzniku a stanovení možných dopadů na lidskou společnost.
„Myslím, že všichni lidé vnímají, že četnost a intenzita některých negativních přírodních procesů se zvyšují. Každou chvíli slyšíme o nějakých přírodních katastrofách, které se často dějí nejen ve vzdálených koutech zeměkoule, ale i za našimi humny. Jsou to zejména extrémní jevy v atmosféře i na zemském povrchu, které souvisí s klimatickou změnou,“ doplnil Vojtěch Ettler z Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů.
Zásadním výstupem projektu bude také návrh monitoringu a předpověď rizik, včetně možností zmírnění jejich dopadů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
