Lidé postižení povodní stále vysouší, problémy dělají dřevokazné houby a plísně. Člověk v tísni zatím obětem velké vody vyplatil téměř 170 milionů
Domácnostem, které v polovině září zasáhla ničivá povodeň, prozatím nevládní nezisková organizace Člověk v tísni vyplatila více než 168 milionů korun. Finanční pomoc dostalo 3365 rodin, zejména z Jesenicka a Bruntálska. Většina těchto domácností stále vysouší, nejhůře jsou na tom lidé z dřevostaveb. Jejich správné vysušení totiž podle povodňových expertů může trvat celé měsíce.
Bezprostřední pomoc
Člověk v tísni na Jesenicku a Krnovsku poskytuje psychosociální podporu a poradenství. Interventi budou v oblastech působit minimálně do poloviny příštího roku. Do postižených regionů organizace také dovezla materiální a potravinovou pomoc za víc než 16 milionů korun.
Ve sbírce SOS povodně, kterou organizace zřídila, přispěli dárci celkem 484 milionů korun. Domácnostem, kterým voda vyplavila obytnou plochu, organizace vyplatila plošně 50 tisíc korun. Peníze mají posloužit k pokrytí nejnutnějších výdajů a oprav.
„V další fázi se budeme věnovat nejohroženějším domácnostem s výraznými škodami na majetku. Nejpostiženějším regionem zůstává Jesenicko, kde je stále 147 domácností bez přístupu k vodě a plynu," uvádí zástupci organizace v tiskové zprávě.
„Na místě vidíme dva druhy domácností. Jedni si sami osekali omítky, vytrhali podlahy, větrají a domy dobře vysoušejí,“ popsal vedoucí povodňového programu Člověka v tísni Aleš Souček.
Správné vysoušení a riziko plísní
Druhou skupinou jsou podle něj lidé, kteří své domy na vysoušení nemohli připravit. „Není jich málo, jsou to lidé staří nebo bez prostředků. Žijí v mokrých domech, kde se jim začíná rozjíždět černá plíseň, která je zdravotně nebezpečná. Nemají sílu nebo prostředky na to, aby s danou situací něco udělali. Pořád tak žijí v nevyhovujících podmínkách,“ doplnil Souček.
Dobrovolníci z Člověka v tísni proto vytvořili návody a instruktážní videa pro efektivní vysoušení. Kromě řádného odstranění omítek jde podle Součka i o podlahy a důsledné vytápění. Domácnosti, které měly podlahové topení, nyní musí topit přímotopy. Skoro všichni vysoušející aktuálně nejvíc řeší ceny energií.
Obavy z finančních výdajů nad aktuální možnosti potvrzuje i Alžběta Žilková z Jeseníku. „Mám starý dům postavený z cihel. Přes den jsou u mě řemeslníci, kteří zapínají i vysoušeče, střídají se u mě i u sousedů, kteří taky vysušují. Do Vánoc to určitě nestihneme. Mám určité obavy zejména z toho, abych zvládla zaplatit práci řemeslníků a koupit veškeré nové vybavení domácnosti,“ popisuje Žilková.
Dřevokazné houby ohrožují statiku domů
Úspěšnost vysoušení se podle expertů liší typem zasažených staveb. Nejhůře jsou na tom zpravidla lidé z dřevostaveb. U zděných staveb je menší pravděpodobnost, že vlivem vlhkosti dojde k zásadnímu poškození. To však neplatí pro moderní dřevostavby.
„Pokud voda pronikne do izolace ve stěnách, nemůže se z uzavřené konstrukce dobře odpařit a zadržená vlhkost vytvoří vhodné podmínky pro rozvoj dřevokazných hub, které časem mohou zničit nosnou dřevěnou konstrukci," vysvětlil Aleš Tomášek, který se dlouhodobě věnuje obnově povodněmi zasažených domů v Česku i v zahraničí.
Do postižených obcí jsme distribuovali elektrická kladiva na otloukání omítek, které už využilo přes 250 domácností nebo 24 malých bagrů k odstranění naplavenin a likvidaci škod, které pracovali v 11 obcích na Krnovsku a Jesenicku.
Desítky domů čeká demolice
Řada budov a rodinných domů je tak poškozená, že je statici označili za neobyvatelné a nařídili jejich demolici. „Podle údajů od našich terénních pracovníků a dat od HZS je momentálně identifikovaných 26 nemovitosti na Krnovsku a 39 na Jesenicku, které jsou určené ke kompletní demolici. Bohužel, tato čísla pravděpodobně nejsou finální a situaci budeme nadále monitorovat a nabízet postiženým domácnostem psychosociální pomoc během těchto traumatických chvil,” dodal Souček.
