Přechod na zelené energie a chudoba. Vědci z Ostravské univerzity spustí nebývalý výzkum

Pane prorektore, první otázka se nabízí sama. Proč se průzkum dopadu přechodu na zelenější energie chystá právě na Ostravsku?

Kde jinde, než právě tady? Výskyt energetické chudoby se váže k celkové situaci v regionu. Ostravsko, spolu s ústeckým a karlovarským regionem, se stále vyznačují velkou závislostí na fosilních palivech a současně je v nich velmi specifická struktura obyvatel. Stručně řečeno, jde o regiony s vysokou mírou sociálního znevýhodnění.

Zkrátka Ostravsko, chudý region…

Z různých šetření vyplývá, že přibližně 20 procent obyvatel na Ostravsku je na hranici příjmové chudoby. Celkově nejsou mzdy v kraji až tak špatné, problémem ovšem je, že ekonomický vývoj se odděluje od sociálního a demografického. To znamená, že HDP relativně roste, příjmy relativně rostou a ekonomická situace je relativně dobrá. Na druhou stranu, tato situace se nepropisuje do všech společenských skupin.

Takže jedni bohatnou, ale druzí už ne.

Ano, nedostavuje se efekt, že když bohatnou bohatší, tak bohatnou i chudší. Tak se úplně neděje a nůžky se rozevírají. Těch, kteří nebohatnou, je poměrně dost. Chudoba může generovat velmi silné vedlejší efekty v podobě nespokojenosti. Jestli přechod na nové zdroje nezvládneme a negativní efekty budou silné, dopadnou zase mezi nejchudší, kteří už nyní jsou poměrně frustrovaní. Měli bychom se snažit lidi, na které současná situace nejvíce dopadá, vtáhnout do hry. Zapojit je do transformace regionu.

Co si vlastně má čtenář představit pod pojmem energetická chudoba?

V Česku se uvádí, že energetickou chudobou může být zasaženo více něž půl milionu domácností. To znamená zhruba 1,3 milionu obyvatel. Jde o domácnosti, pro které jsou platby za energie vysoce náročné a mohou vést k tomu, že lidé nejsou schopni své domovy ani vytápět. Jedná se jednoznačně o snižování základního komfortu a kvality života.

Pojďme k připravovanému výzkumu, jak bude probíhat?

Během výzkumu půjdeme především do městských čtvrtí. Máme ambici nejenom popsat, kde chudoba je, ale také, proč tam je. Mnohá data jsou k dispozici samozřejmě již nyní. Víme, kde bydlí lidé s nízkými příjmy a vysokými náklady na bydlení, lidé s nízkým socioekonomickým statusem, ale to je vše. Prvním krokem bude vytvořit jakousi prostorovou vizualizaci chudoby kraje. Na výzkumu budou spolupracovat i kolegové z Katedry geoinformatiky Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, kteří se mají o vytvoření „vizualizace chudoby“ postarat. Cílem je získat mapu s lokalitami, ve kterých můžeme očekávat vysokou míru zranitelnosti v souvislosti s energetickou chudobou. Napřed potřebujeme vědět kde, poté se můžeme ptát proč. Ptát se, jakým způsobem chudoba na lidi dopadá. To je první část výzkumu. 

Předpokládám, že nebudete lidem klepat na dveře a ptát se, jestli a jak moc jsou chudí.

To určitě ne. Na výzkumu budou spolupracovat kolegyně z Fakulty sociální studií naší univerzity, které mají zkušenosti s terénním výzkumem a šetřením. Počítáme s tím, že i v dotčených lokalitách jsou komunity, přes které se lze dostat blíže k místním lidem a získat si jejich důvěru. Výzkum bude samozřejmě anonymní. V rámci Ostravy zamíříme do lokalit, jakými jsou například Přívoz nebo Vítkovice. Ale chceme se podívat také do dalších míst, která jsou ve vysoké míře ohrožena chudobou. Nejsou ještě úplně chudá, ale pravděpodobnost chudoby je u nich vysoká. Výzkum bude hodně o participaci, to znamená zapojování místních obyvatel. Do výzkumu se zapojí také kolegyně z Pedagogické fakulty Ostravské univerzity z oboru psychologie, které se zaměří na populaci žáků škol ve vybraných lokalitách. Mají zjišťovat znalosti žáků v oblasti udržitelného rozvoje. Chceme pracovat s žáky i jejich rodiči, vytvořit ze základních škol jakési ambasadory. A zkoumat chceme také, zda si lidé z těchto lokalit uvědomují, jaké mají možnosti se z chudoby vymanit. Optimální by bylo, kdyby se nám povedlo v rámci jedné čtvrti skloubit vše dohromady – žáky, rodiče, školu… Abychom viděli rodinný kontext i to, jak se lidé adaptují na přechod k zelenějším energiím včetně zjištění, jaký vliv má tento přechod na jejich minulost i přítomnost. To je ambiciózní plán a za mě ideální stav.

Lze o vašem výzkumu napsat, že je unikátní?

Termínu unikátní se vyhýbám. Samozřejmě, výzkumy na chudobu existují, v Česku se o nich hodně mluví, ale abychom šli při výzkumech až do jednotlivých čtvrtí takto konkrétně a v takovém rozsahu, to zde ještě nebylo. A rozhodně ne na Ostravsku.

Nezaměřujete se jenom čistě na obyvatele, ale také na jejich obydlí.

Výzkum se má zabývat také stavem budov, ve kterých chudobou ohrožení lidé bydlí, i jejich okolím. Velkou roli bude hrát také zeleň. Když se podíváte na mapu zelených ploch v Ostravě, zjistíte, že ti nejchudší a nejvíce zranitelní jsou od zeleně nejdál. Zaměřit se tak chceme nejenom na ekonomiku budov, ale i na místa, ve kterých stojí.  Cílem je vytvořit kultivovaný prostor, který umožní adaptaci na klimatickou změnu. Perfektně zateplený dům uprostřed velkého betonové parcely je vlastně k ničemu.

Cesta z energetické chudoby vede přes energetické úspory. Lze to takto definovat?

Zhruba 75 procent starších obytných domů neplní současné standardy, a to je třeba napravit. Zateplit, dát novou střechu, okna… Ovšem zároveň zkušenosti ze zahraničí ukazují, že jakmile vše toto provedete, původní obyvatelé bývají vymístěni nebo sami odejdou. Nyní jde o to nevylít s vaničkou i dítě. Aby se nestávalo, že rekonstrukce nakonec vyžene chudé do ještě chudších oblastí. Naším úkolem je, zjednodušeně řečeno, zjistit, jak tomu zabránit. Jak nastavit systém, aby rekonstrukce automaticky neznamenaly vystěhovávání chudších obyvatel. Jde o celý komplex témat. Je vůbec zajímavé, jak celá ta tranzice – přechod na zelenější energie – generuje spoustu vedlejších efektů. A to včetně lidí odcházejících ze zateplených domů kvůli vyšším nájmům pryč. V konečném důsledku žijí pak chudší lidé stále v neopravených domech, ve kterých jsou náklady na energie logicky vyšší, a tudíž se jejich chudoba dále prohlubuje. Mnohdy dochází i k jejich koncentraci na jednom místě. Víme, že když v dané lokalitě žije 20 procent lidí pod hranicí bídy, vzniká velký problém. Negativní efekty se násobí. A takových lokalit máme na Ostravsku dost. Pak už bývá těžké tuto situaci zvrátit. Je tedy lepší jí předcházet než řešit následky. Náklady na změny jsou obrovské. Pokud chudé lidi pošleme ještě více dolů, než jsou, pak prohrajeme všichni. A prohráváme už teď.

Dokážete odhadnout, kolika lidí se výsledky vašeho průzkumu budou týkat?

V Ostravě žije ve „vyloučených lokalitách“ zhruba 10 až 12 tisíc lidí. Ovšem, my stojíme také o nějakých 20 procent lidí na hranici příjmové chudoby.  Dohromady, jenom v Ostravě, tak mluvíme o 60 tisících obyvatelích. Výzkum proběhne v regionu širšího Ostravska, kde žije zhruba 800 tisíc obyvatel. Doporučení, která z výzkumu vyplynou, se jen v našem kraji mohou týkat 100 tisíc obyvatel. Současně pracujeme s tím, že výsledky musí být dostupné i pro další podobné regiony v Česku. Přímý výzkum se bude týkat řádově stovek respondentů. Za využití dotazníkového šetření prozkoumáme i životní spokojenost a míru stresu u dospělé populace vyrovnávající se s dopady přechodu na zelené energie.

Kdy začnete?

Začneme letos na podzim, první zpracované výsledky bychom měli mít za rok. Záměrem je, abychom výsledky podali co možná nejjednodušeji a nejsrozumitelněji. Výzkum je specifický v tom, že kombinuje různé obory. Sociální práci, psychologii, geografii, energetiku… Cílem je navrhnout modelové řešení. Jedním z takových řešení jsou energeticky účinné a flexibilní městské čtvrti nebo skupiny propojených budov, které neprodukují skleníkové plyny. Jsou založeny na obnovitelných zdrojích energie, především solární energii, a jsou v současnosti technicky dosažitelné díky chytrým systémům pro chlazení, vytápění a výrobu elektřiny. V těchto městských čtvrtích je počítáno s bydlením pro různé cílové skupiny, a to od těch vysokopříjmových až po ty s nižšími příjmy jako například jednočlenné seniorské domácnosti, samoživitele či osoby závislé na péči druhých osob. Neboť vyspělá občanská společnost se pozná podle toho, jak se dokáže postarat o nejzranitelnější skupiny obyvatel. 

Což ovšem zní jako daleká hudba budoucnosti.

Pozitivní energetické čtvrti, které více energie vytvoří, než spotřebují, již existují.  Ovšem vznikly na zelené louce, laboratorně. Rádi bychom obdobné podmínky vytvořili i ve starých původních městských čtvrtích. Do výzkumu zapojujeme developery, architekty, Moravskoslezské inovační centrum, Centrum veřejných energetiků, obce, ale také třeba Ministerstvo pro místní rozvoj. Ti všichni by měli říct, co všechno je možné, jak vytvořit udržitelnou městskou čtvrť. Musíme usilovat o to, aby tranzice – přechod na zelenější energie – se stala pro lidi příležitostí, a ne hrozbou zahrnující vysoké společenské náklady. Naším úkolem je podpořit akceptaci tranzice a navrhnout řešení směřující ke snižování jejích sociálních dopadů.

Myslím, že každý, kdo poměry v chudších čtvrtích alespoň trochu zná, vám musí říct, že jde o hodně odvážný projekt.

Víte, například v ostravském Přívoze jsem strávil opravdu hodně času, a i když to možná není na první pohled vidět, řada lidí v něm nějakou změnu chce. Jenže ti lidé nemají možnost se zapojit, nemají informace. I v tom byl měl náš připravovaný výzkum pomoci. Nabízíme lidem, kteří mají zájem podílet se na změně a být angažovaní, podporu a pomoc.