Speciální mapová aplikace pomáhá handicapovaným v pohybu Ostravou

Galerie Futureum i City Campus

Objekty jsou v mapě barevně rozlišeny podle stupně bezbariérovosti od objektů přístupných, které jsou značeny zelenou barvou až po místa pro handicapované obtížně přístupná nebo nepřístupná, která jsou červená. Nově jsou v mapě situovány zrušené či přemístěné provozovny, jež jsou v mapě přístupnosti označeny černě, z větší části se jedná o pošty.

„Na zmíněné interaktivní mapě a webu je nyní uveřejněno již více než 800 objektů z oblasti veřejné správy, zdravotnictví, kultury, služeb i gastronomie a přes 1 000 nástupišť tramvajové, trolejbusové a autobusové dopravy městské hromadné dopravy města Ostravy. Mapa je postupně aktualizována, nově byl zmapován například zrekonstruovaný Sportovní areál Poruba, muzeum Futureum v areálu Dolních Vítkovic, City Campus Ostravské univerzity a řada dalších míst,“ vysvětluje náměstkyně primátora Hana Tichánková (ANO).

Kýžené informace naleznou zájemci na interaktivní mapě přístupnosti města Ostravy viz https://mapy.ostrava.cz/mapa-pristupnosti/mapa/ a webu Bez bariér Ostravsko viz https://www.ostrava-bezbarier.cz/.  „Každý zmapovaný bod nese řadu atributů, které mohou ve svém důsledku znamenat rozhodnutí, zda se „vozíčkář“ do místa vypraví. Zájemce v mapě nalezne krom základních informací, obsahujících adresu, detaily ke vstupu do budovy, třeba šířku dveří a průchodů, sklony ramp, interiéru, existenci výtahu či plošin, schodů a specifikaci povrchů, dostupnosti parkování či toalet,“ popisuje detaily mluvčí města Gabriela Pokorná.

Handicapovaní spolupracují

Na mapování jednotlivých míst spolupracují i handicapovaní. „Jsou schopni nejlépe objekty posoudit a všimnout si i skutečností, které zdravý člověk vůbec nevnímá. V Ostravě tak spolupracuje specialista pro architektonické bariéry odboru územního plánování a stavebního řádu, pohybující se na vozíku se zástupci Ostravské organizace vozíčkářů. Jejich spolupráce je praktická a výjimečná,“ uvádí Pokorná.

 Předseda Ostravské organizace vozíčkářů Tomáš Dvořák říká, že vozíčkáři systému využívají. „Praktické jsou například informace bezbariérovosti zastávek, zda jsou přístupné a pro nás přívětivé. Ceníme si také jednotnosti systému napříč republikou, větší města tento způsob informování přijaly za své a my se tak můžeme jednodušeji zorientovat při případném cestování i v dalších městech,“ konstatuje Dvořák.

Jak překonat bariéry

Podle Pokorné se magistrát města dlouhodobě zabývá monitorováním veřejných staveb z pohledu jejich užívání osob s omezenou schopností pohybu. Tyto stavby nejen podrobně monitoruje, ale také navrhuje jejich úpravy tak, aby se staly bezbariérovými. Současně se snaží o lepší informovanost těžce zdravotně postižených občanů, zejména osob odkázaných na ortopedický vozík. Odbor územního plánování a stavebního řádu inicioval již v roce 2016 zmapování budov určených pro užívání veřejnosti z hlediska jejich bezbariérové přístupnosti.