FOTO: Cítíme se jako na pohřbu. Tisíce lidí sledovaly odstřel těžní věže Dolu Lazy

Vlastní nebezpečí a žádné drony

První návštěvníci parkovali na speciálně připravených plochách v blízkosti Dolu Lazy už kolem osmé hodiny. Od navigátorů získali kromě parkovacího lístku také roušky a na kusu papíru i bezpečnostně-organizační pokyny, které vypracoval státní podnik DIAMO. Příchozí byli upozorněni, že přišli na vlastní nebezpečí, nesmí rozdělávat oheň a kouřit, případně používat drony.

„Cítím se jako na pohřbu,“ nechal se slyšet hornický důchodce z Havířova Jiří Bortel. Ráno si oblékl černé triko s hornickým pozdravem Zdař Bůh. „Tohle triko jsem si vzal, abych to celé umocnil. Nosím ho, i když jdu kamarádům na pohřeb. Žádný, oblek, žádná kravata,“ vysvětloval Bortel. Na Důl Lazy nastoupil jako učeň v roce 1971, kdy nesl důl ještě jméno komunistického prezidenta Antonína Zápotockého. Tři roky se Jiří Bortel učil na důlního zámečníka, pak jej čekaly dva roky vojny a pak opět důl – pracoval v něm celý svůj život. „Pracoval jsem přímo v dole, dával jsem dohromady kombajny, posuvné výztuže, různé pohony, stroje… Téměř 40 let. To víte, že se cítím smutně,“ řekl.

Proudy lidí zatím zaplňovaly přilehlé louky i okolní kopce. Každý chtěl mít tu nejlepší vyhlídku. Odstřel si nenechali ujít ani ministr financí Zbyněk Stanjura (Spolu) nebo moravskoslezský hejtman Josef Bělica (ANO). „Komu ukápne slza, ať se nestydí,“ vyzýval hejtman příchozí. Zbyněk Stanjura všechny ubezpečoval, že kraj má být z hlediska hornické historie na co pyšný.

První demolice v ČR

Věž šla dolů krátce po desáté hodině, mnohé přihlížející zavalila oblaka černého dýmu. „Vše dopadlo podle očekávání,“ těšil výsledek střelmistra Jana Výmolu. Podle něj šlo o vůbec první demolici v republice, kdy byly použity elektronicky programovatelné rozbušky. Každá z použitých rozbušek měla svůj čip a „komunikovala“ s centrem. Právě vzájemná komunikace celého systému podle Výmoly mohla za to, že věž začala padat až zhruba deset minut po desáté hodině. V těch prvních minutách si systém předával informace.

Na přípravě demolice věže z betonu a oceli, která byla postavena na začátku 80. let minulého století, pracovali střelmistři déle než rok, ostré přípravy začaly před třemi týdny. Podle Výmoly šlo o zcela unikátní operaci. Zatímco během demolice běžných komínů se používá zhruba 150 náloží, na Lazech jich do předem vyvrtaných děr museli střelmistři umístit přesně 1060. Použili dohromady 80 kilogramů trhaviny.

Konec a louka v roce 2026

Za 130 let existence Dolu Lazy se zde vytěžilo 146 milionů tun kvalitního černého uhlí. Těžba zde skončila před pěti lety a od té doby z areálu bývalého dolu zmizela už třetina staveb. Další budou následovat. „V areálu nakonec zůstane pouze ocelová kozlíková těžní věž jámy č. 2. Její zachování si vyžádali zástupci Památkového ústavu,“ informoval Jiří Golasowski, náměstek z odštěpného závodu Darkov.

Po demolici skipové věže do areálu nastoupí dělníci, kteří materiál roztřídí na recyklovatelný šrot nebo betonový a cihelný recyklát. Státní podnik DIAMO pak v dalších etapách bude pokračovat v sanaci a revitalizaci celého území, a to demolicemi dalších staveb a budováním ohlubňových povalů nad jámami. Podle plánů by sanace a rekultivace Dolu Lazy měla skončit na konci roku 2026.

 „V podstatě by tady měla být louka se třemi vybetonovanými povaly v místě někdejších jam, připravená jako brownfield pro případného zájemce,“ doplnil plány státního podniku DIAMO ředitel Ludvík Kašpar.

Samotná likvidace důlních jam začala v roce 2021. Zasypány na úroveň terénu jsou už všechny tři jámy. Zatímco zásyp dvou byl proveden hlušinou, jámu číslo 5 museli stavbaři vybetonovat podle projektu jako budoucí plynovou jámu, což trvalo zhruba rok a půl.

Likvidace dolů je finančně velmi náročná. Náklady na sanaci právě na Dole Lazy se v posledních dvou letech pohybovaly okolo 135 milionů korun ročně. Letos by měly klesnout na zhruba 77 milionů.

„Pro vládu je zahlazování následků hornické činnosti a rekultivace území po těžbě uhlí prioritou. Ze státního rozpočtu na tyto činnosti každoročně uvolňujeme nemalé finanční prostředky a sanace území v Moravskoslezském kraji budeme i nadále podporovat,“ přislíbil ministr financí Zbyněk Stanjura (Spolu).