Úder demografické krize nás bude bolet. To již dnes nikdo nepopírá. Není ale bez zajímavosti, že stárnutí populace a rozmach digitálních platforem se potkávají ve stejném bodě: Jak udržet lidi déle v práci, ale bez iluze, že všichni vydrží do sedmdesáti pěti let ve výrobě nebo v open space kanceláři na plný úvazek dřít přes 8 hodin denně. Jak mohou digitální platformy přispět seniorům, kteří chtějí pracovat?

Stojím u kasy jednoho velkoobchodu a paní za kasou se ptá: „Naši bonus kartičku máte?“ Začnu nervózně šátrat po kapsách, hledám mobil, zatímco si lidé v řadě za mnou odkašlávají. Začínám se potit. Ale říct „ne“, jen abych nezdržovala, by byla osudová chyba. Za nákup bych zaplatila jednou tolik a na vajíčka bych rozhodně neměla. Konečně mám mobil v ruce, QR kód načtený a já přemýšlím, jestli někdo vynalezl tuto absurditu schválně, aby mě celý život otravoval.

Cvičení považujeme za jeden z nejzdravějších návyků. Jenže i z běhu, posilovny nebo jógy se může stát posedlost. Závislost na cvičení přitom často nebývá vidět – okolí ji zaměňuje za disciplínu a „zdravý životní styl“. Jak poznat, že už pohyb není motivovaný radostí, ale strachem?

Chceš novou výzvu a zároveň práci, která tě bude naplňovat? Vydavatelství TRIMA NEWS, které provozuje Drbny, stále hledá kolegy do týmu. Pokud máš zájem, pošli mi něco o sobě a určitě se ozveme.

Ještě před pár desítkami let vypadal „léčebný“ pobyt na psychiatrii zcela jinak než dnes. Místo terapie, empatie a bezpečí pacienty čekaly ledové koupele, přivazování k postelím nebo násilné zásahy do mozku. Strach z psychiatrie má své historické kořeny — přestože dnešní realita je zásadně jiná.

Básnická sbírka Slezské písně je bezpochyby jedním z nejvýznamnějších děl české poezie. Zároveň je specifickou výpovědí o poměrech, které panovaly v regionu na konci 19. století. Jejího autora zásadně ve Frýdku-Místku ovlivnil místní učitel, básník a vlastenec Ondřej Bohuslav Petr, anebo byl dokonce sám autorem?

Poruchy příjmu potravy nezasahují jen do jídla, váhy nebo rodinných vztahů. Dotýkají se i intimního života. Další díl podcastu Stop anorexii proto otevírá otázku, jak poruchy příjmu potravy ovlivňují vnímání vlastního těla, blízkost a intimitu.

Vysoká škola báňská patří k Ostravě jako voda do říčního koryta. Svůj původ má však ve středočeské Příbrami, odkud se do moravskoslezské metropole škola přesunula těsně po konci 2. světové války.

Slova, která slyšíme v dětství, se mohou zapsat hluboko – někdy až pod kůži. Dvacetiletá Romana vyrůstala mezi poznámkami o tom, že má moc velký zadek a zároveň příliš malá prsa. Negativní vztah k vlastnímu tělu postupně přerostl v poruchy příjmu potravy.

Není náhodou, že v celé řadě pohádek najdeme postavu mlynáře. Technologie mlýnských kol poháněných „zelenou“ energií doprovázela lidstvo dlouhá staletí. Dnes vodní a větrná síla tradičně využívána mlynáři zažívá renesanci s touhou po obnovitelné energii. Své mlýny měla i historická Ostrava.