Nedaleko Vítkova najdeme zříceninu hradu Vikštejn. Dnes z něj zbylo jen několik zdí, na nichž jsou sice pozorovatelné renesanční římsy dokládající přestavbu v tomto slohu, ale reálnou podobu stavby si pozorovatel může jen domýšlet skrze pohled na vzrostlé stromy.

Kontrola, bezmoc, strach i láska. Porucha příjmu potravy se ve vztahu často stává „třetí silou“, která přebírá moc nad každodenním životem. Jaké je žít vedle člověka s anorexií a proč není povinností nikoho být zachráncem?

Moravskoslezský kraj, jak už název sám napovídá, se nachází na hranici dvou historických zemí. Už od vrcholného středověku se však region propojil pod značkou Koruna česká. Východní část však stále zůstala na hranici nejen s dnešním Polskem, ale také Uhrami. Hranice mezi královstvími se tak stala příležitostí k pašování.

Kdo kdy vstoupil do koalice s Andrejem Babišem, ví, že nejde o partnerství, ale o přežití. Babiš se v koalicích nechová jako vyjednavač, ale jako predátor. Své spojence si postupně ochočí, oslabí a nakonec spotřebuje. První dějství tohoto předvídatelného dramatu jsme viděli už při skládání vlády. Teď, když je kabinet jmenován, přichází dějství druhé. Nejde přitom ani tak o promyšlený plán, jako spíš o instinktivní improvizaci v reakci na vznikající problémy. Výsledek je ale stejný: koaliční partneři ztrácejí tvář před vlastními voliči alarmujícím tempem. A přesně to v posledních dvou týdnech sledujeme na dvou případech, které budou pro další vývoj vlády určující.

Osoblaha je malé město v severním Slezsku, poprvé doložené ve 13. století jako významný trhový a správní bod při obchodní stezce mezi Moravou a Slezskem. Je součástí majetku olomouckého biskupství a patři mezi tzv. Moravské enklávy ve Slezsku. V poslední době bylo o Osoblaze slyšet v souvislosti se zrušením poslední úzkorozchodné trati u nás. Nás ale teď bude zajímat děkanský kostel zasvěcený sv. Máří Magdaléně. Ten vznikl už ve 3. čtvrtině 13. století a náležel k nejvýznamnějším raně gotickým stavbám u nás.

Vánoce jsou často označované za svátky klidu, pohody a rodinné blízkosti. Pro lidi s poruchami příjmu potravy ale patří k nejnáročnějším obdobím v roce. Proč právě svátky dokážou úzkosti kolem jídla, těla a kontroly ještě zesílit?

Zpráva o tom, jak se v Rusku luxusní vozy Porsche během jediné noci změnily v nepojízdné kusy kovu, obletěla svět a vyvolala dvě zcela odlišné reakce. Pro širokou veřejnost to byla kuriozita s nádechem škodolibosti. Pro lidi z oblasti technologií, kyberbezpečnosti a byznysu to však byla velmi reálná připomínka toho, jak křehký je dnešní digitální ekosystém a jak rychle se může proměnit výhoda v problém.

V 16. století Krnovsko patřilo Hohenzollernům, rodu, který postavil svůj vzestup na službě českým králům, aby na konci 19. století sjednotil rozdrobené Německo a otevřel stavidla 1. světové války. Jednou z důležitých držav rodu bylo právě i slezské město.

Poruchy příjmu potravy s sebou často přináší systém drobných lží a výmluv. Ty nemocní používají, aby si udrželi pocit kontroly a vyhnuli se situacím, které v nich vyvolávají silnou úzkost. Jak na tyto lži může okolí a rodina reagovat?

Když uprostřed léta vyhlásilo Rakousko-Uhersko válku Srbsku, zvedla se stavidla 1. světové války. Z multinárodnostního státu symbolizovaného starým císařem Františkem Josefem se z domova českého národa stal jeho žalář. První odbojáři za kritiku státu zaplatili v časech války životem.