Pondělí 17. března 2025 | Svátek má Vlastimil
Možná je ještě příliš brzy, abychom ocenili architekturu minulého režimu, jehož vládu doprovázely politické perzekuce, vraždy i ztráta svobody. Nicméně i zločinecký režim měl svůj architektonický styl a jeho výkladní skříní se stal jeden z největším českých bulvárů, ostravská Hlavní třída v Porubě.
Slovo bulvár, jakožto označení velmi široké ulice se do češtiny dostalo z francouzštiny. Termín vychází z označení pro středověké hradby, jejichž poslední zbytky se ve městech bouraly v průběhu 19. století. Po napoleonských válkách totiž význam městského opevnění čím dál více klesal a zároveň sídla čelily populačnímu boomu spojenému s pokrokem 19. století.
Po hradbách ve městech vznikal nový prostor. Zejména v Paříží dal vzniknout slavným širokým ulicím. Podle pařížského vzoru se pak slovo transformovalo i do češtiny. Mnoho velkorysých bulvárů pařížského střihu v Česku nenajdeme a mnohem méně v místech starých hradeb. Největší bulvárem je Václavské náměstí a za ním následuje Hlavní třída v Porubě.
Vznik největšího ostravského bulváru neměl s hradbami středověké Ostravy již nic společného. Ty obepínaly jen malý okruh kolem dnešního Masarykova náměstí, jak jsme již v této rubrice připomínali, ovšem v Porubě měl nový bulvár vyrůst na zelené louce pod taktovkou komunistického centrálního plánování.
Sobota, 1. března 2025, 07:00
Ostrava má dlouhou historii. I ve středověku zde žili lidé, ještě ale nemohli spoléhat na nerostné bohatství uhelných dolů a navázaných továren těžkého průmyslu, které utvářejí její podobu dnes. Díky archeologickým výzkumům také tušíme, co měli...
Průmyslová Ostrava byla sice plná špíny a sazí, ale ve vizích socialistického světa hrála důležitou úlohu. Plánovači doby v těžkém průmyslu viděli velký potenciál a cítili nutnost v rozšiřování města. K historické Ostravě se tak “přilepila” nedaleká obec Poruba, jenž měla po 2. světové válce asi 1500 obyvatel.
V okolí vesnice však byly zkonfiskované pozemky hraběte Wilczeka, území nebylo poddolované a navíc povětšinu času zde vítr vál vhodným směrem, kdy zplodiny z ostravských komínu hnal od místa plánované výstavby. V 50. letech se tak rozjela výstavba sídlištního města plného typických paneláků.
K plánování však urbanisté přistupovali poměrně velkoryse, jelikož počítali s další průmyslovou zástavbou. Ke štěstí dnešních obyvatel k ní v plánovaném měřítku nedošlo a vznikla čtvrť z řadou volných prostranství. Jejím symbolem je i bulvár s prostým názvem Hlavní třída.
Neděle, 23. února 2025, 11:00
Z dnešního úhlu pohledu se zdá jen těžko uvěřitelné, že stavba klíčové dopravní infrastruktury si ve svých počátcích vůbec nevšímala Prahy. První česká parostrojová železnice vedla přes Moravu a Slezsko do Polska.
Vzorem pro ni byl Něvskij prospekt v Petrohradu a také pařížská Champs-Élysées. Jelikož zde od převratu nedošlo k výraznějším urbanistickým zásahům, je Hlavní třída ojedinělým skanzenem socialistického realismu.
Strohé stavby v duchu režimu poplatnému architektonickému slohu v nových poměrech často podlehly přestavbám, ale na hlavní třídě si dnes můžeme principy socialistického stavitelství prohlédnout v nezměněné podobě a v neobvykle velkém měřítku. Hlavní třída je 1,6 kilometru dlouhým bulvárem a doprovází ji řada dělnickým “ozdob”.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
V padesátých letech se rozjela výstavba sídlištního města panelákového typu , řečeno o Porubě ,ale stavělo se vše z cihel a tak Hlavní třída a okolí , stojí dodnes v nezměněné podobě a také ještě vydrží ještě dlouho ,prostě kvalita .
