Městečko mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou je v současnosti spíše větší vesnicí. Patří přitom mezi nejstarší města v regionu, kde plnilo důležité správní a kulturní funkce lokálního centra. Rozvoj průmyslu na Ostravsku však jeho význam zásadně umenšil.
Město založil asi nejvýznamnější aktér v historii Moravy ve 13. století. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburga své církevní obročí využíval zejména k posilování své světské a vojenské moci.
K jeho činnosti patřilo také zakládání měst na pomezí Moravy a Slezska. Ačkoliv v případě Ostravy existují stále bílá místa v otázkách, jakým způsobem se přesně podílel právě Bruno na samotném vzniku pozdějšího hlavního města regionu, v případě Brušperku je jeho role mnohem jasnější.
Kromě zakládací listiny o ní svědčí také samotný název města, který se přímo váže ke jménu olomouckého biskupa. Původní název zněl Brunsperch, který se postupně přeměnil do mírně počeštěného názvu Brušperk. Biskup Bruno založil celou řadu moravských měst, městeček a hradů (zdatně tím sekundoval činnosti Přemysla Otakara II. jehož byl věrnou pravou rukou), ale zdaleka ne všechny odkazují na jméno význačného feudála.
I to může být nepřímým důkazem o roli Brušperku jakožto místního centra, o němž vypovídá také důležitá role v pořádání trhů pro okolní vesnice.
Středověký význam však Brušperku napříč jeho historií nezůstal. Ještě v roce 1850 měl Brušperk cca 3 500 obyvatel, což je sice méně než v současnosti, kdy zde žije přes 4 000 lidí, ale srovnání s okresním Frýdkem a Místkem se Brušperk těšil takřka stejné velikosti.
Frýdek byl tehdy pětitisícovým městem a Místek neměl ani 4 000 lidí. Jenže v roce 1930 se už srovnávaná města začala vzdalovat. Obě části tehdy ještě nespojeného města bez pomlčky v názvu měla přes 10 000 obyvatel, zatímco Brušperáků bylo sotva přes 3000. S tehdejší stotisícovou Ostravou už pak bylo městečko zcela nesrovnatelné.
Brušperk ještě pár let před tím s moravskoslezskou metropolí soupeřil. Dokumentuje to např. snaha o zřízení střední školy. O zřízení první takto významné vzdělávací instituce v regionu (nejbližší střední školy byly v Opavě a Těšíně) roku 1870 žádali jak představitelé Ostravy, tak Brušperka.
Příčinou postupné ztráty významu byl právě význam průmyslového rozvoje v okolních městech na konci 19. století, který se Brušperku vyhnul. Jenže právě z tohoto důvodu často musely historické budovy ustupovat průmyslové výstavbě, i to se Brušperku vyhnulo a jeho historické centrum se tak dnes může těšit statusu městské památkové rezervace a také trochu nadnesenému přízvisku, Lašský Betlém.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám