S 31 tituly včetně dvou triumfů ve Wimbledonu či jednoho na Turnaji mistryň je Petra Kvitová druhou nejúspěšnější českou tenistkou po nedostižné Martině Navrátilové. Dvojnásobná vítězka domácí ankety Sportovec roku má na kontě i olympijský bronz nebo šest fedcupových triumfů, ve světovém žebříčku několikrát stanula těsně pod vrcholem. Poprvé se k tenisu vracela po loupežném přepadení, při kterém utrpěla vážné zranění levé ruky, v níž drží raketu. Na prahu 35. narozenin, jež oslaví 8. března, se pokusí o další comeback, tentokrát po mateřské pauze.
„Potřebovala jsem chodit běhat, jít na kolo a zpotit se. I ten tenis mě poté hrozně bavil. Ve finále mě to pořád baví, takže si to chci ještě jednou zkusit," řekla Kvitová, která se nedávno vrátila na kurty po rok a půl dlouhé přestávce. Loni se jí narodil syn Petr, jehož má se svým manželem a trenérem Jiřím Vaňkem.
Rodačka z Bílovce začínala pinkat do míčku pod vedením svého otce na kurtech ve Fulneku. Svůj talent ukázala již jako školačka, první turnajové vítězství si připsala v sedmi letech a později získávala jeden mládežnický titul za druhým. V 16 přešla do Prostějova, stala se profesionálkou a na konci roku už byla vyhlášena domácím talentem roku.
Velkého skoku dosáhla o dva roky později, kdy se probojovala do elitní padesátky světového žebříčku. Další sezonu se v Hobartu radovala ze svého premiérového titulu na okruhu WTA, v létě 2010 ji ve Wimbledonu zastavila až v semifinále pozdější vítězka Serena Williamsová. V témž roce byla zvolena nováčkem roku mezi profesionálkami.
V následující životní sezoně ovládla velká bojovnice šest turnajů včetně Wimbledonu a měla velmi blízko k pozici světové jedničky. Poté se však hráčka roku i kvůli zvýšenému tlaku či různým zdravotním problémům nevyhnula výpadkům, které ji srážely dolů.
K nevyrovnaným výkonům opory českého fedcupového týmu přispěl i její agresivní herní styl, založený na dobrém servisu a tvrdých úderech od základní čáry. „Je to naladěný na hranu, a když se něco nepovede, tak ona to pak střílí," prohlásil její tehdejší trenér David Kotyza, jenž ji v roce 2014 dovedl ke druhému triumfu ve Wimbledonu.
V prosinci 2016 byla bronzová medailistka z olympijských her v Riu de Janeiro přepadena ve svém bytě v Prostějově a při potyčce s útočníkem utrpěla řezné rány na ruce. Absolvovala téměř čtyřhodinovou operaci, a přestože jí hrozil konec kariéry, už po půl roce byla zpět na kurtu. Za další měsíc slavila při druhém turnajovém startu po zranění titul v Birminghamu.
Od té doby získala Lvice na okruhu i díky zlepšené kondici a štíhlejší postavě dalších 11 primátů, zahrála si finále Australian Open 2019 a znovu atakovala první místo žebříčku. Naposledy se z turnajového triumfu radovala v létě 2023 v Berlíně, o pár měsíců později držitelka státní Medaile Za zásluhy kvůli těhotenství přerušila kariéru.
„Chtěla bych inspirovat postojem fair play a být vnímána jako bojovnice, která si myslím, že jsem, a zjistila jsem to i mimo kurt. Byla bych ráda, kdyby si lidi jednou pamatovali, že jsem nikdy nic nevzdávala," řekla před šesti lety při přebírání Ceny Věry Čáslavské za mimořádné zásluhy žen ve sportu Kvitová, jež si na odměnách vydělala více než 37 milionů dolarů.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.